ÚPLNÉ ZNĚNÍ
VYHLÁŠKY
Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
č. 182/1991 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení,
jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 482/1991 Sb., č. 582/1991 Sb., vyhláškami č. 28/1993 Sb., č. 137/1994 Sb., nálezem Ústavního soudu ČR č. 72/1995 Sb., vyhláškami č. 206/1995 Sb., č. 264/1996 Sb., č. 138/1997 Sb., č. 139/1998 Sb., nálezem Ústavního soudu ČR č. 312/1998 Sb., vyhláškami č. 320/1999 Sb., č. 73/2000 Sb., č. 72/2001, č. 552/2002 Sb., č. 365/2004 Sb., č. 506/2005 Sb. a s přihlédnutím k redakčnímu sdělení Sbírky zákonů o opravě chyby uveřejněnému v částce 55/1997 Sb.

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví podle § 177 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí azúčastněnými ústředními orgány, podle § 58 písm. a), c) až e), ch) a i) zákonaČeské národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistickérepubliky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 144/1991 Sb., podle § 58 písm. f) a g) zákona České národní rady č. 114/1988 Sb.,ve znění zákona České národní rady č. 210/1990 Sb. a zákona České národnírady č. 144/1991 Sb., v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a podle § 22 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, v dohodě s federálnímministerstvem práce a sociálních věcí a zúčastněnými ústředními orgány:

ČÁST PRVNÍ
POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A PRACOVNÍ SCHOPNOSTI

§ 1

(1) Ošetřující lékař posuzovaného občana vyhotovujezdravotnickou dokumentaci pro posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnostiobčanů ve věcech sociálního zabezpečení, státní sociální podpory, důchodovéhopojištění a sociální péče na základě vlastního vyšetření a lékařskýchzpráv pořízených odbornými lékaři; jde-li o nemoc z povolání, činí tak nazákladě lékařské zprávy oddělení (kliniky) nemocí z povolání zdravotnickéhozařízení.

(2) Lékař okresní správy sociálního zabezpečeníkontroluje správnost a úplnost zdravotnické dokumentace. Při posuzování zdravotníhostavu a pracovní schopnosti občanů přihlédne lékař okresní správy sociálníhozabezpečení k výsledkům vlastního vyšetření a musí vycházet z lékařskýchzpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů. Lékařokresní správy sociálního zabezpečení seznamuje posuzovaného občana s výsledkemposouzení, včetně poučení o možnostech dalšího postupu.

§ 2

(1) Okresní správa sociálního zabezpečení vyžádázdravotnickou dokumentaci pro posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti občananejpozději do tří pracovních dnů po doručení žádosti o dávku nebo službusociálního zabezpečení, žádosti o dávku důchodového pojištění nebo žádosti odávku státní sociální podpory.

(2) Zdravotnické zařízení předkládá zdravotnickoudokumentaci podle odstavce 1 okresní správě sociálního zabezpečení

a)	do 14 kalendářních dnů ode dne, kdy byla žádost o zdravotnickou dokumentaci doručena zdravotnickému zařízení,
b)	do 21 kalendářních dnů ode dne, kdy byla žádost o zdravotnickou dokumentaci doručena zdravotnickému zařízení v případech, kdy je nutné lékařskou zprávu doplnit dokladem o dalším odborném vyšetření.

(3) Lékaři okresní správy sociálního zabezpečeníuskuteční zjišťovací lékařskou prohlídku v řízení o dávku nebo službusociálního zabezpečení, v řízení o dávku důchodového pojištění nebo vřízení o dávku státní sociální podpory do 14 kalendářních dnů ode dne, kdyokresní správa sociálního zabezpečení převzala úplnou zdravotnickou dokumentaci.

§ 3

(1) Posudkovými lékaři a tajemníky posudkových komisíministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen"ministerstvo“) pověřuje ministerstvo své pracovníky se souhlasem těchtopracovníků. Dalšími členy posudkových komisí jsou odborní lékaři jednotlivýchklinických oborů.

(2) Posudková komise ministerstva je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen posudkový lékař, který je předsedou této komise, tajemník a další lékař. Posudková komise ministerstva se usnáší většinou hlasů a při rovnosti hlasů rozhoduje hlas jejího předsedy.

(3) Posudkový lékař, který je předsedou posudkové komiseministerstva, řídí jednání této komise, určuje její konkrétní složení,rozhoduje o zařazení jednotlivých případů k jednání a seznamuje posuzovanéhoobčana s výsledkem posouzení, včetně poučení o možnostech dalšího postupu.

(4) K jednání posudkové komise ministerstva je možno sesouhlasem posuzovaného občana přizvat na jejich žádost jiné občany a zástupceprávnických osob, lze-li od nich očekávat, že přispějí k objasnění závažnýchokolností důležitých pro posudkový závěr.

(5) Bez souhlasu posuzovaného občana může být k jednánípřizván ošetřující lékař posuzovaného nebo další odborný lékař, je-li tonezbytné v zájmu posouzení zdravotního stavu posuzovaného občana. Ošetřujícílékař posuzovaného občana musí být k jednání přizván, požádá-li o to.

(6) Zástupce fyzické nebo právnické osoby, u kteréposuzovaný občan je nebo byl naposledy pracovně činný, zástupce odborové organizacea zástupce příslušného občanského sdružení zdravotně postižených se kjednání přizvou, jestliže o to požádají a posuzovaný občan s tím souhlasí.

(7) Pokud při jednání vyšetřuje lékař posuzovanéhoobčana, činí tak v nepřítomnosti tajemníka posudkové komise ministerstva a osobuvedených v odstavcích 4 a 6.

(8) Ustanovení § 1 platí přiměřeně ipro posudkovou komisi ministerstva.

§ 4

Pro postup při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresnísprávou sociálního zabezpečení se použije ustanovení § 3 odst. 4 až 7 přiměřeně.

§ 5 až 6

vypuštěny

ČÁST DRUHÁ
KOMISE PÉČE O RODINU A DĚTI

§ 7 a 8

vypuštěny

ČÁST TŘETÍ

POSKYTOVÁNÍ DÁVEK A SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE

Díl první

Péče o rodinu a děti

Poradenská a výchovná péče

§ 9

Poradenská a výchovná péče se zaměřuje na výchovu k partnerským vztahům a rodinnému životu; přitom se využívá spolupráce s občanskými sdruženími, církevními, charitativními a jinými organizacemi

§ 10

Výchovná a poradenská péče v rodinných, manželských, partnerských i jiných mezilidských vztazích se poskytuje také prostřednictvím zařízení sociální péče, zejména manželských a předmanželských poraden. Zaměřují se zejména na manželství ohrožená rozvratem, na úpravu vzájemných vztahů rozvedených rodičů a jejich dětí, na péči rodičů o děti zdravotně postižené i na mezigenerační vztahy v rodinách a na nezaměstnané občany, kteří tuto pomoc potřebují.

§ 11

(1) Rodičům a jiným osobám odpovědným za výchovu dětí a těhotným ženám se poskytují nebo zprostředkovávají porady ve věcech výchovy a výživy dětí a v dalších otázkách týkajících se jejich rodinných a sociálních problémů a péče o zdravotně postižené děti.

(2) V rámci poradensko-výchovné péče se pořádají přednášky a kursy pro dospívající mládež a dospělé občany zaměřené na život v rodině a společnosti.

§ 12

(1) Obce v součinnosti se státními orgány a institucemi, školami, školskými a zdravotnickými zařízeními, občanskými sdruženími, církevními, charitativními a jinými organizacemi vyhledávají rodiny s nezaopatřenými dětmi a osamělé těhotné ženy žijící v nepříznivých životních poměrech, které nemohou překonat bez pomoci společnosti. Zvláštní pozornost věnují rodinám s větším počtem dětí, rodinám s těžce zdravotně postiženými členy rodiny, neúplným rodinám, rodinám ohroženým a narušeným rozvratem.

(2) Za nezaopatřené dítě se pro účely této vyhláškypovažuje dítě, které se považuje za nezaopatřené dítě podle zákona odůchodovém pojištění.²¹⁾

(3) Obce působí k odstranění příčin a důsledků nepříznivých životních poměrů rodin a občanů uvedených v odstavci 1 poskytováním dávek a služeb sociální péče.

§ 13 a 14

vypuštěny

Náhradní rodinná péče o děti

§ 15

vypuštěn

§ 16 až 19

vypuštěny

Pečovatelská služba

§ 20

(1) Pečovatelská služba dětem se poskytuje, jestliže rodiče nebo osoby odpovědné za jejich výchovu nemohou zabezpečit péči o děti pro vážné překážky.

(2) Pečovatelská služba se poskytuje v bytě rodičů nebojiných osob odpovědných za výchovu dítěte nebo v bytě pracovníka pečovatelskéslužby nebo ve stanici pečovatelské služby pro děti.

(3) Za vážné překážky se považují zejména:

a)	nemoc, rekonvalescence, lázeňská léčba, úmrtí nebo jiné náhlé odloučení jednoho nebo obou rodičů,
b)	porod, šestinedělí při péči o tři a více dětí předškolního věku,
c)	ve výjimečných případech nástup do práce osamělého rodiče nebo jiné osamělé osoby odpovědné za výchovu dítěte, protože již vyčerpali podporu při ošetřování člena rodiny,
d)	trvalé těžké zdravotní postižení rodičů.

§ 21

(1) Pečovatelská služba se poskytne vždy v rodinách, vekterých se současně narodily tři nebo více dětí nebo v rozmezí dvou let opakovaněsoučasně dvě děti.

(2) Pečovatelská služba se poskytne i rodinám, ve kterýchse trvale pečuje o dítě, které je podle rozhodnutí nebo posudku příslušnéhoorgánu sociálního zabezpečení dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžadujemimořádnou péči. Není-li jeden z rodičů z tohoto důvodu zaměstnán, poskytne sepečovatelská služba nejvýše 400 hodin ročně; do této doby se nezapočítáváposkytování pečovatelské služby z jiných důvodů.

(3) Pečovatelskou službu mohou v případech uvedených vodstavcích 1 a 2 jako dobrovolní pracovníci pečovatelské služby vykonávat iobčané, jejichž pomoc a ošetření se podle § 59 odst. 3 zapečovatelskou službu nepokládá.

(4) Pečovatelská služba se poskytuje za úhradu podlepřílohy č. 1, která je součástí této vyhlášky; úkony, kterými jsouzajišťovány nezbytné životní potřeby, se poskytují bezplatně. Sociálněpotřebným rodinám s nezaopatřenými dětmi a rodinám, ve kterých se narodilysoučasně tři nebo více dětí nebo opakovaně v rozmezí dvou let současně dvěděti, se poskytuje pečovatelská služba bezplatně.

§ 22

vypuštěn

Peněžité a věcné dávky

§ 23

Na úhradu jednorázových mimořádných výdajů se poskytují jednorázovépeněžité a věcné dávky. Jednorázové peněžité dávky mohou být poskytnuty dovýše 15 000 Kč. Věcné dávky mohou být poskytnuty do výše 8000 Kč; vevýjimečných případech do výše 15 000 Kč.

§ 24 a 25

vypuštěny

Další účelové peněžité a věcné dávky

§ 26

Příspěvek na pořízení základního vybavení dítěte apříspěvek při uzavření manželství

(1) Občanům, kteří se ujali se souhlasem příslušnýchorgánů dítěte, které jim má být svěřeno do pěstounské péče, lze poskytnoutjednorázový peněžitý příspěvek na pořízení základního vybavení dítěte, ato do výše 4500 Kč u dětí předškolního věku a do výše 6000 Kč u ostatníchdětí. Ve výši uvedené v předchozí větě lze poskytnout jednorázový peněžitýpříspěvek též občanovi, kterému bylo dítě svěřeno předběžným opatřením⁴⁾ a který má být ustanoven jeho opatrovníkem.Jednorázový peněžitý příspěvek, jde-li o případy uvedené v předchozíchvětách, se poskytne vždy, jde-li o dítě, které dosud žilo v zařízení pro výkonústavní výchovy.

(2) Dítěti, které do uzavření manželství bylo v pěstounské péči, lze poskytnout při uzavření manželství jednorázový peněžitý příspěvek až do výše 10 000 Kč k úhradě výdajů spojených s vybavením domácnosti.

§ 27

Nezaopatřenému osiřelému dítěti žijícímu v náhradní péči, popřípadě zletilému nezaopatřenému osiřelému dítěti, které se připravuje na povolání, na které přešlo právo osobního užívání bytu,⁵⁾ lze poskytnout opakující se peněžitý příspěvek na úhradu za užívání bytu a služby s tím spojené, nemá-li vlastní postačující příjem. Opakující se peněžitý příspěvek se poskytuje ve výši úhrady za užívání bytu a služby s tím spojené snížené o částku, o kterou příjem dítěte včetně přídavku na dítě převyšuje částku potřebnou k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb a podíl společných nákladů na domácnost. Příspěvek podle věty první může být poskytnut ve výši potřebné k úhradě dluhu, který nezaopatřenému osiřelému dítěti již vznikl.

§ 28

(1) Důchodci, který je sociálně potřebný, můžeposkytnout pověřený obecní úřad na vlastní (osvojené) dítě a dítě převzatédo péče nahrazující péči rodičů ve věku do skončení povinné školní docházkypříspěvek na rekreaci, pokud nelze takový příspěvek poskytnout ze zaměstnánídůchodce nebo druhého rodiče dítěte.

(2) Příspěvek na rekreaci dítěte může být poskytnut itehdy, nesplňuje-li důchodce podmínky sociální potřebnosti, jestliže jeho rodinamá zvýšené životní náklady v důsledku déletrvající nemoci nebo invalidityněkterého z členů rodiny nebo jestliže důchodce je účastníkem odboje⁶⁾ nebo osobou uvedenou v § 49 odst. 4 větě třetí, popřípadě z jiných vážných důvodů.

(3) Příspěvek na rekreaci dítěte činí 80 % celkovýchnákladů za rekreaci dítěte; výjimečně může být přiznán až do výšecelkových nákladů na rekreaci dítěte.

§ 29

vypuštěn

Díl druhý

Péče o těžce zdravotně postižené občany a staré občany

§ 30

Obce v součinnosti zejména se zdravotnickými zařízeními vyhledávají těžce zdravotně postižené občany a staré občany žijící v nepříznivých podmínkách, které nemohou sami překonat.

§ 31

(1) Občanům starším jednoho roku s těžkým zdravotnímpostižením uvedeným v příloze č. 2, která je součástítéto vyhlášky, které podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost,se podle druhu a stupně postižení poskytují mimořádné výhody I., II. nebo III.stupně podle přílohy č. 3, která je součástí tétovyhlášky.

(2) Vzory průkazů mimořádných výhod jsou uvedeny v příloze č. 8, která je součástí této vyhlášky; průkaz je obdélníkového tvaru o rozměrech 75 mm a 105 mm, je zhotoven z kartonu. Fotografie je přelepována destrukční hologramovou samolepkou, která je 13 mm široká a 30 mm dlouhá; samolepka obsahuje potisk písmeny TP, ZTP a ZTP/P. Fotografie pro vydání průkazu mimořádných výhod má rozměry 35 x 45 mm, odpovídá současné podobě občana, zobrazuje občana v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, v občanském oděvu, bez brýlí s tmavými skly s výjimkou nevidomých a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; v takovém případě nesmí pokrývka hlavy zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci občana. Pohled zobrazované osoby směřuje do objektivu. Mezi horním okrajem hlavy a horním okrajem fotografie je vzdálenost minimálně 2 mm.

Jednorázové peněžité a věcné dávky

§ 32

(1) Jednorázové peněžité dávky mohou poskytovat obcetěžce zdravotně postiženým občanům a starým občanům, kteří jsou sociálněpotřební, na úhradu mimořádných nutných nákladů, které nemohou uhradit ze svýchběžných příjmů.

(2) Jednorázové peněžité dávky mohou poskytovat obce takétěžce zdravotně postiženým občanům a starým občanům, kteří jsou umístěni vústavu sociální péče, psychiatrické léčebně nebo léčebně pro dlouhodoběnemocné, na úhradu závazků krátkodobé povahy, které nemohou tito občané uhraditze svých prostředků.

(3) Věcné dávky mohou obce poskytovat sociálně potřebnýmtěžce zdravotně postiženým občanům a starým občanům k uspokojování jejichběžných životních potřeb, které si občané pro svůj zdravotní stav, věk neboosamělost nemohou zabezpečit sami.

(4) Za věcné dávky se považuje zabezpečenínamáhavějších pracovních úkonů nutných k provozu a údržbě domácnosti nebojejich úhradu, popřípadě poskytnutí předmětů k uspokojování životních potřeb.

§ 33

(1) Občanům těžce zdravotně postiženým lze poskytovat peněžité příspěvky na opatření pomůcek, které potřebují k odstranění, zmírnění nebo překonání následků svých postižení. Příspěvek se neposkytuje v případě, že potřebnou pomůcku propůjčuje nebo plně hradí příslušná zdravotní pojišťovna; pokud příslušná zdravotní pojišťovna hradí potřebnou pomůcku částečně, přihlédne se při stanovení výše příspěvku k této skutečnosti.

(2) Tělesně postiženým občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které umožňují sebeobsluhu, samostatný pohyb nebo zachování zdravotního stavu, popřípadě na pomůcky na přípravu a realizaci pracovního uplatnění.

(3) Zrakově postiženým občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které jim umožňují získávat informace nebo styk s okolím prostřednictvím hmatových nebo sluchových vjemů nebo prostřednictvím zbytků zraku, popřípadě na pomůcky na přípravu a realizaci pracovního uplatnění.

(4) Sluchově postiženým občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které kompenzují ztrátu sluchu a přispívají k sociální adaptaci a jsou nezbytné ke styku s okolím.

(5) Příspěvky lze poskytovat na opatření zvláštních pomůcek uvedených v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky. Na úhradu nákladů spojených se zácvikem pro používání pomůcek uvedených v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky, lze poskytnout příspěvek v plné výši prokázaných nákladů.

(6) Potřebuje-li občan uvedený v odstavcích 2 až 4 k překonání následků těžkého zdravotního postižení rehabilitační nebo kompenzační pomůcku, která není uvedena v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky, lze mu poskytnout příspěvek na opatření takové pomůcky ve stejné výši jako je příspěvek stanovený v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky, na srovnatelnou pomůcku.

(7) Příspěvek na opatření zvláštních pomůcek podleodstavců 1 až 6 se poskytuje ve výši, která umožňuje opatření pomůcky vzákladním provedení, čímž se rozumí takové provedení, které občanu plněvyhovuje a splňuje podmínky nejmenší ekonomické náročnosti.

(8) Příspěvek na opatření zvláštních pomůcek lzeposkytnout, jen zaváže-li se žadatel písemně předem, že vrátí příspěvek nebojeho poměrnou část v případě, že

a)	zvláštní pomůcka, na jejíž opatření byl příspěvek poskytnut, přestane být před uplynutím 5 let ode dne vyplacení příspěvku jeho vlastnictvím,
b)	do 6 měsíců ode dne vyplacení nepoužije příspěvek na opatření zvláštní pomůcky, popřípadě použije jen část příspěvku.

Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací v případě, že občan, kterémubyl vyplacen, zemře.

(9) Úplně nebo prakticky nevidomým občanům lze hradit výdaje spojené s výcvikem a odevzdáním vodícího psa až do výše obvyklých nákladů.

§ 34

(1) Občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí omezujícími ve značném rozsahu jejich pohyblivost a občanům úplně nebo prakticky nevidomým se poskytuje příspěvek na úpravu bytu, který užívají k trvalému bydlení.

(2) Pro účely přiznání příspěvku na úpravu bytu sepovažují za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí zdravotní postiženíuvedená v příloze č. 5 písmenech a) až g), která jesoučástí této vyhlášky.

(3) Za úpravy bytu se považuje zejména

a)	úprava přístupu do domu, garáže, k výtahu včetně schodů, k oknům a na balkón,
b)	úprava povrchu podlahy, ovládacích prvků domovní a bytové elektroinstalace, kuchyňské linky, popřípadě dalšího nábytku,
c)	rozšíření a úprava dveří,
d)	odstranění prahů,
e)	přizpůsobení koupelny a záchodu včetně vybavení vhodným sanitárním zařízením a lehce ovladatelnými bateriemi,
f)	instalace potřebné zvukové nebo světelné signalizace,
g)	zavedení vhodného vytápění,
h)	vybudování telefonního vedení,
i)	stavební úpravy spojené s instalací výtahu.

Rozsah úprav se posoudí se zřetelem na závažnost a druh zdravotního postiženíobčana.

(4) Výše příspěvku na úpravu bytu se určí se zřetelemna příjmy a majetkové poměry občana a jeho rodiny, a to až do výše 70 %prokázaných nákladů účtovaných fyzickými nebo právnickými osobami za materiál apráce spojené s nezbytnými výdaji, včetně projektových prací, nejvýše však

a)	50 000 Kč nebo
b)	100 000 Kč u příspěvku na stavební úpravy spojené s instalací výtahu, který je poskytován z toho důvodu, že nelze použít šikmou schodišťovou plošinu.

(5) Příspěvek na úpravu bytu je možno poskytnout i formouzálohy, nejvýše však ve výši 50 % předpokládané výše příspěvku.

(6) Příspěvek na úpravu bytu se poskytne jen tehdy, zaváže-li se žadatel písemně předem, že příspěvek (zálohu) vyúčtuje do tří let od zahájení řízení, příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátí v případě, že byt vymění, byt prodá nebo dojde-li k jiné změně užívacího nebo vlastnického práva k bytu před uplynutím deseti let od jeho poskytnutí, nebo vrátí poměrnou část příspěvku v případě, že plánované úpravy se neuskuteční v rozsahu podle schválené dokumentace a vyplacený příspěvek přesáhl 70 % skutečně vynaložených nákladů. Vrácení příspěvku nebo jeho poměrné části se nepožaduje, jestliže jeho výše nepřesáhla 5000 Kč nebo jestliže zemře občan nebo dítě, jehož rodiči byl poskytnut. Od vymáhání příspěvku je možno ve zřetelehodných případech upustit.

(7) Za podmínek uvedených v odstavcích 1 až 6 je možnopříspěvek na úpravu bytu poskytnout i rodičům nebo osobám, kterým bylonezaopatřené dítě svěřeno do péče rozhodnutím příslušného orgánu, jde-li onezaopatřené dítě starší tří let, které je postiženo těžkou vadou nosnéhonebo pohybového ústrojí nebo je úplně nebo prakticky nevidomé.

(8) Příspěvek na instalaci signalizace uvedené v odstavci 3 písm. f) se poskytne rovněž neslyšícím občanům a rodičům nebo osobám, kterým bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím příslušného orgánu, jde-li o neslyšící nezaopatřené dítě.

§ 35

(1) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla nebopříspěvek na celkovou opravu motorového vozidla se poskytne občanu s těžkou vadounosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena v příloze č. 5 písmenech a) až g), který motorové vozidlo bude používat pro svou dopravu akterý

a)	není umístěn k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče, popřípadě ve zdravotnickém nebo obdobném zařízení,
b)	je odkázán na individuální dopravu.

Žije-li v domácnosti²²⁾ více občanů,kteří splňují podmínky uvedené ve větě první, poskytne se příspěvek nazakoupení motorového vozidla nebo příspěvek na celkovou opravu motorového vozidlakaždému z nich.

(2) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla nebopříspěvek na celkovou opravu motorového vozidla se poskytne též rodičinezaopatřeného dítěte, jde-li o dítě starší tří let

a)	s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena v příloze č. 5 písmenech a) až g),
b)	úplně nebo prakticky nevidomé nebo
c)	mentálně postižené, jehož mentální postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně,

a rodič bude motorové vozidlo používat pro dopravu tohoto dítěte. Za rodiče sepovažuje pro účely těchto příspěvků též osoba, které bylo dítě svěřeno dopéče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.Pokud je dítě umístěno k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče,popřípadě ve zdravotnickém nebo obdobném zařízení, je též podmínkou proposkytnutí příspěvku podle věty první, že rodič dítě pravidelně navštěvuje.Příspěvek může být poskytnut jen jedné oprávněné osobě.

(3) Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činínejvýše 100 000 Kč, výše příspěvku na celkovou opravu motorového vozidla činínejvýše 60 000 Kč. Výše příspěvku se určí zejména s ohledem na majetkovépoměry žadatele a osob považovaných podle zákona o důchodovém pojištění za osobyjemu blízké,²³⁾ které s ním žijí vdomácnosti.

(4) Příspěvek podle odstavce 1 nebo 2 lze poskytnoutopětovně nejdříve po uplynutí pěti let ode dne vyplacení předchozího příspěvkupodle odstavce 1 nebo 2. Pokud žadatel vrátil příspěvek nebo jeho poměrnou částnebo bylo od vymáhání příspěvku upuštěno (odstavec 7), podmínka uvedená vevětě první neplatí.

(5) Jednou v období deseti let po sobě jdoucích lzevýjimečně poskytnout příspěvek podle odstavce 1 nebo 2 před uplynutím pěti letode dne vyplacení příspěvku podle odstavce 1 nebo 2, dojde-li k poškození, zničenínebo odcizení vozidla, na které byl příspěvek poskytnut, a je-li prokázáno, žežadatel toto poškození, zničení nebo odcizení vozidla nezavinil. V případěžádosti o příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla musí být téžprokázáno, že je taková oprava nevyhnutelná. Zničením se rozumí takový stav, kdymotorové vozidlo nelze opravit za cenu nižší, než je obvyklá pořizovací cenamotorového vozidla stejného typu a stáří v době podání žádosti o příspěvek.Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zakoupení motorového vozidla v případěodcizení dále je, že odcizené motorové vozidlo bylo pro případ odcizenípojištěno. Pro stanovení výše příspěvku podle věty první neplatí odstavec 8.

(6) Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla seposkytne občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena vpříloze č. 5. Podmínkou pro poskytnutí tohoto příspěvkuje, že žadatel sám řídí motorové vozidlo a pro své trvalé zdravotní postiženízvláštní úpravu motorového vozidla nezbytně potřebuje. Příspěvek se poskytne vplné výši ceny takovéto úpravy, není-li dále stanoveno jinak.

(7) Příspěvek podle odstavce 1, 2 nebo 6 se poskytne,zaváže-li se žadatel písemně předem, že vrátí vyplacený příspěvek nebo jehopoměrnou část v případě, že

a)	motorové vozidlo, na jehož zakoupení, opravu nebo zvláštní úpravu příspěvek použije, přestane být před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku jeho vlastnictvím,
b)	motorové vozidlo přestane být před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku používáno pro jeho dopravu nebo pro dopravu dítěte uvedeného v odstavci 2,
c)	do dvou měsíců ode dne vyplacení příspěvku nepřestane být vlastníkem původního motorového vozidla, s výjimkou jednostopého motorového vozidla; za původní motorové vozidlo se nepovažuje motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo celkovou opravu je podána žádost o příspěvek, nebo
d)	do šesti měsíců ode dne vyplacení nepoužije příspěvek na zakoupení, opravu nebo úpravu motorového vozidla.

Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevymáhá v případě, že občan,kterému byl vyplacen, zemře do pěti let ode dne jeho vyplacení, nebo, jde-li opříspěvek vyplacený podle odstavce 2, když dítě přestalo splňovat podmínkunezaopatřenosti, avšak motorové vozidlo je nadále používáno pro jeho dopravu nebokdyž dítě zemřelo. V případě, že při poškození nebo zničení motorovéhovozidla, na něž byl poskytnut příspěvek, které tento občan nezavinil, je částka,kterou lze získat při změně vlastnictví tohoto motorového vozidla, prokazatelněnižší než částka, kterou je občan povinen podle věty první vrátit, lze odvymáhání příspěvku nebo jeho části upustit.

(8) Součet příspěvků vyplacených podle odstavců 1, 2 nebo6 nesmí v období deseti let po sobě jdoucích přesáhnout částku 200 000 Kč. Odvyplacených částek se při určování součtu podle věty první odečítajíčástky, které žadatel vrátil podle odstavce 7 v uvedeném období.

§ 36

(1) Příspěvek na provoz motorového vozidla se poskytne na období kalendářního roku občanu, který je vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla,

pokud se písemně předem zaváže, že vrátí poměrnou část vyplacenéhopříspěvku v případě, že přestane plnit podmínky pro přiznání příspěvku.Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací v případě, že zemře občan,kterému byl vyplacen, nebo dítě, jehož rodičům byl vyplacen.

(2) Zrušen

(3) Příspěvek podle odstavců 1 a 2 lze z důvodu dopravy téže zdravotně postižené osoby poskytnout pouze jednomu vlastníku nebo provozovateli motorového vozidla, a to tomu, koho určí osoba, jež má být dopravována.

(4) Výše příspěvku činí pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně, a pro rodiče dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. c) 4 200 Kč u jednostopého vozidla a 9 900 Kč u ostatních vozidel a pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně, 2 300 Kč u jednostopého vozidla a 6 000 Kč u ostatních vozidel. Pokud občan uvedený v odstavci 1 splňuje podmínky pro poskytování více příspěvků, snižuje se výše druhého a každého dalšího příspěvku o 420 Kč u jednostopého vozidla a o 2 124 Kč u ostatních vozidel. Jsou-li splněny podmínky pro přiznání příspěvku na provoz motorového vozidla až v průběhu kalendářního roku, výše tohoto příspěvku činí poměrnou část z uvedených částek.

(5) Občanu uvedenému v odstavci 1, který ze závažných důvodů ujede více než 9 000 km za kalendářní rok, se výše příspěvku vyplaceného v tomto kalendářním roce zvýší

a)	o 400 Kč, jde-li o občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně, a pro rodiče dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. c) nebo
b)	o 200 Kč, jde-li o občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně,

za každých dalších započatých 500 km. Za závažné důvody se považuje zejménadoprava do zaměstnání nebo zdravotnického zařízení a doprava dítěte dointernátní školy nebo do ústavu sociální péče pro zdravotně postiženou mládež.

(6) Příspěvek podle odstavce 1 se vyplatí do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl příspěvek přiznán. Příspěvek podle odstavce 5 se vyplatí nejdříve po uplynutí kalendářního roku, na něž byl příspěvek podle odstavce 1 přiznán, nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl příspěvek podle odstavce 5 přiznán.

(7) Zrušen

§ 37

(1) Příspěvek na individuální dopravu se poskytne na kalendářní rok

a)	občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena v příloze č. 5 písmenech a) až g),
b)	občanu úplně nebo prakticky nevidomému nebo
c)	rodiči uvedenému v § 36 odst. 1 písm. c),

který se pravidelně individuálně dopravuje a který není vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla nebo občanem uvedeným v § 36 odst. 1 písm. b) nebo c), jenž je dopravován motorovým vozidlem, na jehož provoz je přiznán příspěvek podle § 36, zaváže-li se písemně předem, že vrátí poměrnou část vyplaceného příspěvku v případě, že přestane plnit podmínky pro přiznání příspěvku na individuální dopravu. Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací v případě, že zemře občan, kterému byl vyplacen, nebo dítě, jehož rodičům byl vyplacen.

(2) Výše příspěvku na individuální dopravu činí 6 500 Kč. Jsou-li splněny podmínky pro přiznání příspěvku až v průběhu kalendářního roku, výše tohoto příspěvku činí poměrnou část z částky uvedené ve větě první. Příspěvek se vyplatí do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl příspěvek přiznán.

§ 38

Příspěvek na úhradu na rekreaci a na lázeňskou péči může poskytnoutpověřený obecní úřad nepracujícím důchodcům, kteří hradí poukazy na rekreacia na lázeňskou péči z vlastních prostředků. Příspěvek může být poskytnutdůchodcům, jejichž důchod nepřesáhl částku 2720 Kč u jednotlivce nebo 4880 Kč umanželské dvojice až do výše plné ceny poukazu. Ostatním důchodcům, pokud výšejejich důchodu nepřesáhla částku 4000 Kč u jednotlivce nebo 6000 Kč u manželskédvojice, až do výše 60 % ceny poukazu. Sociálně potřebným účastníkům rekreace alázeňské péče může být přiznán příspěvek na výdaje na dopravu hromadnýmidopravními prostředky až do výše skutečných nákladů.

§ 39

Těžce zdravotně postiženým občanům a starým občanům, kteří jsou sociálněpotřební, může obec poskytnout příspěvek na nákup topné nafty do výše 3000 Kčročně v případě, že mají zavedeno vytápění bytu topnou naftou a vzhledem kvyššímu věku nebo zdravotnímu stavu není možné požadovat, aby přešli na jinýzpůsob vytápění bytu; občanům, jimž věk nebo zdravotní stav umožňuje, aby siobstarali jiný způsob vytápění bytu, může obec poskytnout jednorázový peněžitýpříspěvek na zakoupení topných těles do výše 2500 Kč.

§ 40

Sociálně potřebným těžce zdravotně postiženým občanům, kterým bylyposkytnuty mimořádné výhody III. stupně nebo občanům, kteří jsou poživatelizvýšení důchodu pro bezmocnost, může obec poskytnout

a)	příspěvek na zřízení účastnické telefonní stanice až do výše 1000 Kč,
b)	příspěvek při přeměně jejich účastnické stanice se skupinovým připojením na stanici se samostatným nebo podvojným připojením až do výše 1000 Kč.

§ 41

(1) Obce mohou svěřencům ústavů pro tělesně postiženoumládež, ústavů pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálnímpostižením a ústavů pro tělesně postiženou mládež s více vadami a občanům sezměněnou pracovní schopností, kteří absolvovali přípravu pro pracovníuplatnění, poskytnout jednorázové peněžité příspěvky a věcné dávky přiodchodu z příslušného zařízení. Podmínkou je, že jejich úspory nepřesahují7000 Kč a nikdo k nim nemá vyživovací povinnost nebo ji neplní.

(2) Jednorázový peněžitý příspěvek může být poskytnutve výši 7000 Kč a je určen k nákupu věcí každodenní potřeby a k vybavenídomácnosti; ve výjimečných případech může být tento příspěvek poskytnut až dovýše 15 000 Kč. Místo jednorázového peněžitého příspěvku mohou být poskytnutyvěcné dávky.

(3) Jednorázový peněžitý příspěvek nebo věcnou dávkuje možno poskytnout již jeden měsíc před odchodem svěřence z příslušnéhozařízení. Poskytne je obec, v jejímž územním obvodu se zařízení nachází.

Opakující se peněžité dávky

§ 42

(1) až (3) vypuštěny

(4) Občanům používajícím trvale ortopedické,kompenzační nebo jiné pomůcky mohou pověřené obecní úřady poskytovatpříspěvek na zvýšené výdaje související s používáním těchto pomůcek, a toaž do výše 200 Kč měsíčně.

(5) Úplně nebo prakticky nevidomým občanům, kteří jsousoustavně pracovně činní nebo se připravují na pracovní uplatnění soustavnýmvýcvikem nebo studiem nebo kteří jsou poživateli sirotčího důchodu, mohoupověřené obecní úřady poskytnout příspěvek na zvýšené životní náklady vevýši 200 Kč měsíčně. Příspěvek na zvýšené životní náklady se neposkytneúplně nebo prakticky nevidomému občanu, který je poživatelem invalidního důchodu.

§ 43

Sociálně potřebným těžce zdravotně postiženým občanům nebo občanůmstarším 70 let, kteří žijí osaměle, mohou pověřené obecní úřady poskytovatpříspěvek do výše plné úhrady základní měsíční sazby za používánítelefonní stanice.

§ 44

vypuštěn

§ 45

(1) Občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybovéhoústrojí, které jsou uvedeny v příloze č. 5, která jesoučástí této vyhlášky, a občanům úplně nebo prakticky nevidomým, kteříužívají bezbariérový byt, poskytne pověřený obecní úřad opakující sepeněžní příspěvek ve výši 400 Kč měsíčně.

(2) Občanům uvedeným v odstavci 1 může pověřený obecníúřad poskytovat příspěvek na úhradu za užívání garáže až do výše 200 Kčměsíčně.

§ 46

Úplně nebo prakticky nevidomému vlastníku vodícího psa může pověřený obecníúřad poskytnout příspěvek na krmivo pro tohoto psa, a to ve výši 800 Kčměsíčně.

§ 47

vypuštěn

§ 48

Sociálně potřebným těžce zdravotně postiženým občanům a sociálněpotřebným starým občanům mohou obce poskytovat příspěvek na společnéstravování až do výše 12 Kč na jeden oběd. V mimořádných případech může býtpříspěvek zvýšen až o 15 %.

Služby sociální péče

§ 49

(1) Pečovatelská služba se poskytuje těžce zdravotně postiženým občanům a starým občanům, kteří nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují ošetření jinou osobou nebo další osobní péči, pokud jim potřebnou péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci.

(2) Pečovatelská služba se poskytuje občanům v jejichdomácnostech včetně domácnosti v domech s pečovatelskou službou, v zařízeníchpečovatelské služby (§ 106), v domácnostech dobrovolnýchpracovníků pečovatelské služby, popřípadě i mimo domácnosti a zařízení.

(3) Pečovatelská služba se poskytuje za plnou nebočástečnou úhradu podle přílohy č. 1, která je součástítéto vyhlášky, s přihlédnutím k věku, zdravotnímu stavu, příjmu a majetkovýmpoměrům občana a jeho rodinných příslušníků. Úkony pečovatelské služby,kterými jsou zabezpečovány nezbytné životní potřeby, se poskytují bezplatně.

(4) Pečovatelská služba se poskytuje bezplatně sociálněpotřebným občanům, účastníkům odboje⁶⁾ apozůstalým manželům (manželkám) po účastnících odboje starším 70 let. Vezvlášť odůvodněných případech s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu nebosociálním poměrům může být poskytnuta pečovatelská služba bezplatněúčastníkům odboje a pozůstalým manželům (manželkám) po účastnících odboje,kteří nedosáhli věk 70 let. Pečovatelská služba se rovněž poskytuje bezplatně osobám, které

a)

jsou účastny rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., nebo u nichž bylo odsuzující soudní rozhodnutí pro trestné činy uvedené v § 2 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb., zrušeno přede dnem jeho účinnosti, anebo byly účastny rehabilitace podle § 22 písm. c) zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, pokud neoprávněný výkon vazby nebo trestu odnětí svobody činil celkem alespoň 12 měsíců,

b)

byly zařazeny v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru, jestliže rozhodnutí o tomto zařazení bylo zrušeno podle § 17 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, anebo ve vojenském táboře nucených prací, jestliže rozkaz o zařazení do tohoto tábora byl zrušen podle § 18 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 78/1998 Sb., anebo v centralizačním klášteře s režimem obdobným táborům nucených prací, pokud celková doba pobytu v těchto zařízeních činila alespoň 12 měsíců.

Díl třetí

Péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc

§ 50

vypuštěn

§ 51

(1) Pověřené obecní úřady pomáhají občanům, kteří sepřechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech nebo v nich žijí, kpřekonání nepříznivých životních situací, zejména při získání zaměstnání,při zvyšování kultury bydlení, při péči o výchovu a vzdělávání dětí, přivyužívání volného času a kulturním rozvoji.

(2) Při splnění podmínky sociální potřebnosti mohouposkytovat pověřené obecní úřady těmto občanům peněžité a věcné dávky.

(3) Občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádněobtížných poměrech z důvodu živelní pohromy nebo požáru, mohou pověřenéobecní úřady poskytnout se zřetelem na majetkové poměry občana a jeho rodinypeněžitou dávku až do výše 30 000 Kč; podmínka sociální potřebnosti se v tomtopřípadě nezkoumá.

Díl čtvrtý

Péče o občany společensky nepřizpůsobené

§ 52

Sociální péče zahrnuje zejména pomoc

a)	občanům propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody,
b)	občanům, proti nimž je vedeno trestní řízení, popřípadě jimž byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen, a kteří ji potřebují k překonání nepříznivých sociálních dopadů,
c)	občanům závislým na alkoholu nebo jiných toxikomaniích, kteří sociální péči potřebují v řešení sociálních situací,
d)	občanům žijícím nedůstojným způsobem života,
e)	občanům propuštěným ze školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy po dosažení zletilosti.

§ 53

Občanům společensky nepřizpůsobeným se poskytuje sociální poradenská péče k překonání obtížných životních poměrů a pomáhají se jim řešit sociální důsledky jejich společenské nepřizpůsobenosti.

§ 54

Občanům uvedeným v § 52 lze poskytnout jednorázové peněžité a věcné dávky do výše 1000 Kč k zabezpečení jejich životních potřeb při splnění podmínky sociální potřebnosti. Při tom se přihlíží u občanů propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody i k výši úložného z nápravně výchovných ústavů.

§ 55

Občanům společensky nepřizpůsobeným, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody a nejsou schopni práce pro stáří nebo invaliditu nebo jsou občany se změněnou pracovní schopností, se zabezpečuje již před propuštěním na základě hlášení příslušného nápravně výchovného ústavu přiznání dávek nebo služeb sociální péče. Občanům starým nebo pro svůj zdravotní stav vyžadujícím soustavnou péči, pokud nemají příbuzné, kteří se o ně postarají, se zabezpečuje přijetí do ústavů sociální péče přímo z výkonu trestu odnětí svobody.

§ 56

Při výkonu péče o společensky nepřizpůsobené občany spolupracují obce s orgány činnými v trestním řízení s dalšími státními orgány, s nápravně výchovnými ústavy, zdravotnickými zařízeními, občanskými sdruženími, církvemi, charitativními a jinými organizacemi.

Díl pátý

Poskytování bezúročných půjček a pečovatelské služby

Bezúročné půjčky

§ 57

(1) Bezúročné půjčky lze poskytovat občanům v nepříznivé životní situaci, kterou mohou pomocí půjčky překonat, pokud nemohou půjčku získat jinak.

(2) Po právní moci rozhodnutí o půjčce příslušný úřad uzavře s občanem písemnou smlouvu¹¹⁾ obsahující ujednání o lhůtách splatnosti a výši splátek. Bez uzavření této smlouvy nelze půjčku poskytnout.

§ 58

(1) Půjčka v hotovosti nebo účelově vázaná může býtobčanu poskytnuta nejvýše do 20 000 Kč za podmínky, že se ve smlouvě zavážesplatit ji nejpozději do pěti let od jejího poskytnutí.

(2) Občanům, kteří splňují podmínky pro poskytnutípříspěvku podle § 35 odst. 1 nebo 2, může být poskytnutapůjčka na zakoupení motorového vozidla až do výše 40 000 Kč.

(3) Půjčku účelově vázanou převede příslušný úřad na účet České státní spořitelny místně příslušné podle trvalého pobytu občana.

Pečovatelská služba

§ 59

(1) Poskytování pečovatelské služby se zajišťuje též prostřednictvím dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.

(2) Poskytuje-li se pečovatelská služba za úhradu, použijese k úhradě především zvýšení důchodu pro bezmocnost.

(3) Pomoc a ošetření, které poskytují potřebnémuobčanovi jeho manžel (manželka, druh, družka), rodiče, syn, dcera a u pečovatelskéslužby pro rodiny s dětmi prarodiče dětí, nelze považovat za pečovatelskou službu.

(4) Pečovatelská služba se neposkytuje při karanténěnařízené pro podezření z nákazy přenosnou chorobou a při onemocnění toutochorobou. Pokud je občanu poskytováno ošetření a pomoc občanem, který pobírápříspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu¹⁹⁾z důvodu péče o tohoto občana, neposkytují se tomuto občanu úkonypečovatelské služby uvedené v příloze č. 1 bodech 1 až 3,5 (s výjimkou úkonu „pomoc při podávání jídla a pití“), 10 až 12, 14,16 a 18.

§ 60

Dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby se poskytuje odměna za kalendářní měsíc až do výše minimální mzdy pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou s přihlédnutím ke kvalitě, počtu a náročnosti poskytovaných úkonů pečovatelské služby.

ČÁST ČTVRTÁ

ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE

Díl první

Ústavy sociální péče

§ 61

(1) Pro poskytování ústavní sociální péče se zřizujízejména tyto ústavy sociální péče (dále jen „ústav“):

a)	ústavy pro tělesně postiženou mládež,
b)	ústavy pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením,
c)	ústavy pro tělesně postiženou mládež s více vadami,
d)	ústavy pro mentálně postiženou mládež,
e)	ústavy pro tělesně postižené dospělé občany,
f)	ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s přidruženým mentálním postižením,
g)	ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s více vadami,
h)	ústavy pro smyslově postižené dospělé občany,
ch)	ústavy pro mentálně postižené dospělé občany,
i)	ústavy pro chronické alkoholiky a toxikomany,
j)	ústavy pro chronické psychotiky a psychopaty,
k)	domovy důchodců,
l)	domovy-penzióny pro důchodce.

(2) V ústavech uvedených v odstavci 1 písm. a) až k) mohoubýt zřízena samostatná oddělení pro denní a týdenní pobyt. Ústavy uvedené vodstavci 1 písm. a) až k) mohou být zřízeny i jako samostatné ústavy pro denní atýdenní pobyt. Kombinací ústavů uvedených v odstavci 1 písm. a) až j) lzezřizovat centra pro těžce zdravotně postižené občany.

(3) V ústavech uvedených v odstavci 1 písm. a) až k) mohoubýt zřízena samostatná ošetřovatelská oddělení pro ošetřování obyvatel asvěřenců upoutaných na lůžko nebo vyžadujících jinou náročnou ošetřovatelskoupéči. V ústavech uvedených v odstavci 1 písm. k) mohou být zřízena samostatnáošetřovatelská oddělení pro ošetřování dementních osob.

(4) Organizaci ústavu upravuje organizační řád, kterývydává zřizovatel ústavu.

(5) V ústavech pro mentálně postiženou mládež může býtzřízeno samostatné diagnostické oddělení, popřípadě lze vyčlenit ústav promládež jen pro diagnostické účely.

§ 62

Ústavy pro tělesně postiženou mládež jsou určeny pro děti a mládež ve věkuod tří let do ukončení povinné školní docházky a v případě potřeby dalšípřípravy na povolání do ukončení přípravy na povolání, u nichž těžký stupeňtělesné vady neumožňuje nebo podstatně ztěžuje normální způsob výchovy,vzdělání a přípravy na povolání. Podle možností ústavu lze přijímat i děti amládež s trvalými lehčími tělesnými vadami, jestliže nelze zabezpečit potřebnourehabilitaci v prostředí, v němž žijí. V těchto ústavech se též vykonáváústavní nebo ochranná výchova tělesně postižené mládeže.

§ 63

Ústavy pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postiženímjsou určeny pro děti a mládež ve věku od tří let do ukončení povinné školnídocházky a jestliže se připravují na povolání, do ukončení této přípravy napovolání, jsou-li vedle tělesné vady postiženy též mentálním postiženímlehčího stupně. V těchto ústavech se též vykonává ústavní nebo ochrannávýchova tělesně postižené mládeže s přidruženým mentálním postižením.

§ 64

Ústavy pro tělesně postiženou mládež s více vadami jsou určeny pro děti amládež ve věku od tří let do ukončení povinné školní docházky, jestliže jsouvedle tělesné vady postiženy též smyslovými vadami a popřípadě mentálnímpostižením lehčího stupně. V těchto ústavech se též vykonává ústavní neboochranná výchova tělesně postižené mládeže s více vadami.

§ 65

(1) Ústavy pro mentálně postiženou mládež jsou určeny proděti a mládež ve věku od tří do 26 let, výjimečně i déle. Přijímají se iobčané, kteří jsou postiženi též tělesnou nebo smyslovou vadou. V těchtoústavech se též vykonává ústavní nebo ochranná výchova mentálně postiženémládeže.

(2) Do ústavů pro mentálně postiženou mládež nelzepřijímat děti a mládež, jejichž opožděný rozumový vývoj je následkemvýchovné zanedbanosti nebo u nichž dochází k akutním projevům psychických poruchohrožujících okolí.

(3) Diagnostické oddělení v ústavech pro mentálněpostiženou mládež nebo ústav pro mentálně postiženou mládež vyčleněný prodiagnostické účely se zřizuje pro zabezpečování speciálně pedagogické,psychologické, lékařské a sociální diagnostiky. Do těchto oddělení nebo ústavůse přijímají zejména postižené děti a mládež před umístěním do ústavů.

§ 66

(1) Příprava pro život v ústavech pro tělesně postiženoumládež a v ústavech pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálnímpostižením zahrnuje

a)	předškolní výchovu pro děti ve věku od tří do šesti let, zajišťovanou v mateřských školách při ústavu,
b)	školní vzdělání zajišťované ve školách při ústavu nebo mimo ústav,
c)	mimoškolní a pracovní výchovu organizovanou ve výchovných skupinách s přihlédnutím k věku a schopnostem svěřenců; v jedné skupině může být zařazeno nejvýše 12 svěřenců, při plavání nejvýše šest svěřenců,
d)	přípravu na povolání uskutečňovanou ve středních a vysokých školách, odborných učilištích, střediscích praktického vyučování nebo ve střediscích zácviku pro jednotlivá povolání při ústavu nebo mimo ústav.

(2) Ústav nejpozději šest měsíců před předpokládanýmukončením přípravy na povolání na středních školách, odborných učilištíchnebo střediscích praktického vyučování upozorní úřad práce příslušný podlemísta trvalého pobytu svěřence na tuto skutečnost, aby bylo možno včas pro tohotosvěřence zprostředkovat vhodné pracovní uplatnění.

(3) V ústavech pro tělesně postiženou mládež s vícevadami se poskytuje péče uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) a zácvik k jednoduchýmpracem, přiměřený k zdravotnímu stavu mladistvého.

(4) V ústavech pro mentálně postiženou mládež se poskytujevýchova a vzdělání mentálně postiženým v rozsahu jejich schopností.

(5) Výchova mentálně postižených svěřenců ve věku do 16let se organizuje zpravidla ve výchovných skupinách ustavených podle jejich mentálníúrovně s přihlédnutím k fyzické vyspělosti. V těchto výchovných skupináchmůže být zařazeno nejvýše 12 svěřenců. Počet svěřenců ve výchovnýchskupinách mentálně postižených svěřenců starších 16 let se řídí potřebouzajištění řádné výchovy a nesmí být vyšší než 15 svěřenců. Přikulturních, rekreačních a sportovních akcích může být zařazeno do výchovnéskupiny nejvýše deset svěřenců, při plavání, bruslení a lyžování nejvýšešest svěřenců. Ve výchovných skupinách na diagnostickém oddělení a na oddělenípro výkon ochranné výchovy může být zařazeno nejvýše deset svěřenců.

§ 67

Ústavy pro dospělé občany tělesně postižené jsou určeny pro občany stěžkými tělesnými vadami, kteří ukončili povinnou školní docházku a nemohou sepro své těžké tělesné postižení připravovat na povolání nebo kteří ukončilipřípravu na povolání a potřebují ústavní zaopatření, protože jim nelzepotřebnou péči zajistit v dosavadním prostředí. Občané, kteří jsou postiženitéž mentálním postižením nižšího stupně, se do těchto ústavů nepřijímají.

§ 68

Ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s přidruženým mentálnímpoškozením jsou určeny pro občany, kteří ukončili povinnou školní docházku anemohou se pro své zdravotní postižení připravovat na povolání nebo kteříukončili přípravu na povolání, jestliže jsou vedle těžké tělesné vadypostiženi též mentálním postižením lehčího stupně.

§ 69

Ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s více vadami jsou určeny proobčany, kteří ukončili povinnou školní docházku a nemohou se pro své zdravotnípostižení připravovat na povolání, jestliže jsou vedle těžké tělesné vadypostiženi též smyslovými vadami a popřípadě mentálním postižením lehčíhostupně.

§ 70

Ústavy pro dospělé občany smyslově postižené jsou určeny pro občany, kteříukončili povinnou školní docházku a nemohou se pro své zdravotní postiženípřipravovat na povolání, jestliže jsou postiženi úplnou nebo praktickou slepotou,hluchotou nebo hluchoněmostí, jsou-li odkázáni na ústavní péči, protože jim nelzezajistit potřebnou péči v dosavadním prostředí.

§ 71

Ústavy pro dospělé občany mentálně postižené jsou určeny pro občany ve věkuod 26 let postižené mentálním postižením těžšího stupně a pro občanypostižené vedle mentálního postižení těžšího stupně též tělesnou nebosmyslovou vadou, kteří potřebují ústavní péči, nikoliv však léčebnou péči vlůžkovém zdravotnickém zařízení. Občané postižení mentálním postiženímlehčího stupně mohou být do ústavu přijati jen tehdy, jestliže potřebujínezbytně ústavní péči.

§ 71a

Ústavy pro chronické alkoholiky a toxikomany jsou určeny pro dospělé občany,kteří v důsledku biopsychosociálního postižení vyžadují ústavní péči, nikolivvšak léčebnou péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení.

§ 71b

Ústavy pro chronické psychotiky a psychopaty jsou určeny pro dospělé občany,kteří v důsledku zdravotního postižení vyžadují ústavní péči, nikoliv všakléčebnou péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení.

§ 72

Domovy důchodců jsou určeny především pro staré občany, kteří dosáhli věkurozhodného pro přiznání starobního důchodu a kteří pro trvalé změny zdravotníhostavu potřebují komplexní péči, jež jim nemůže být zajištěna členy jejichrodiny ani pečovatelskou službou nebo jinými službami sociální péče, a dále prostaré občany, kteří toto umístění nezbytně potřebují z jiných vážnýchdůvodů. Nemohou však být přijati občané, jejichž zdravotní stav vyžadujeléčení a ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení.

§ 73

(1) Domovy-penzióny pro důchodce jsou určeny pro staréobčany, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a proobčany, kteří jsou plně invalidní a jejichž celkový zdravotní stav je takový, ženepotřebují komplexní péči, za předpokladu, že jim budou poskytnuty službypotřebné vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu.

(2) Do domovů-penziónů pro důchodce se přijímajíobčané, jejichž zdravotní stav a věk umožňuje vést poměrně samostatný život vevhodných podmínkách.

(3) V domovech-penzionech pro důchodce se poskytuje ubytování a základní péče; podle možností ústavu a požadavku obyvatel domovů-penzionů pro důchodce lze obyvatelům poskytovat i další placené služby. Současně jsou ústavem vytvářeny podmínky pro rozvoj kulturního a společenského života a zájmové činnosti obyvatel ústavu.

§ 74

(1) Při týdenním, denním a přechodném pobytu v ústavechse poskytuje v potřebném rozsahu péče tak jako ve stejném typu ústavu s celoročnímpobytem s tím, že se při denním pobytu neposkytuje bydlení a při týdenním pobytuse neposkytuje bydlení ve dnech pracovního klidu. Přechodný pobyt v ústavu seposkytuje, jestliže občan, který jinak o umisťovaného občana pečuje, nemůže tutopéči z vážných důvodů poskytovat; doba přechodného pobytu v ústavu činínejvýše tři měsíce, pokud delší pobyt neodůvodňují zvlášť závažné důvody.

(2) Na ošetřovatelských odděleních v ústavech se poskytujenáročná ošetřovatelská péče občanům, jejichž nepříznivý zdravotní stavomezuje převážně nebo úplně jejich schopnost sebeobsluhy. Náročnouošetřovatelskou péčí se rozumí pravidelná pomoc při hlavních nebo všechživotních úkonech.

§ 75

(1) Do ústavů se přijímají občané, kteří potřebujívzhledem ke svým sociálním poměrům a zdravotnímu stavu ústavní sociální péči.Zdravotní postižení podmiňující a vylučující přijetí do ústavu jsou uvedena v příloze č. 7, která je součástí této vyhlášky.

(2) Občané, kteří jsou zletilí a nebyli zbavenizpůsobilosti k právním úkonům, mohou být přijímáni do ústavů jen s jejichpísemným souhlasem, občané nezletilí a občané zbavení způsobilosti k právnímúkonům s písemným souhlasem jejich zákonného zástupce, pokud u nezletilých nejde onařízení ústavní výchovy.

§ 76

(1) Občané jsou přijímáni do ústavu na podkladě žádosti. Žádost podávají občané (dále jen „žadatel“), kteří potřebují ústavní sociální péči, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,¹³⁾ jde-li o nezletilé nebo občany zbavené způsobilosti k právním úkonům, jejich zákonný zástupce. Řízení o přijetí může být zahájeno též z podnětu obce, zdravotnického zařízení, občanského sdružení, církve nebo charitativní organizace. V případech, kdy soud nařídil ústavní výchovu nebo uložil ochrannou výchovu dítěte, dítě se přijme do ústavu na základě požadavku orgánu sociálně-právní ochrany dětí. ^13a)

(2) Pokud žadatel splňuje podmínky pro přijetí do ústavu a ve vhodném ústavu je volné místo, rozhodne se o přijetí žadatele; není-li ve vhodném ústavu volné místo, rozhodne se o zařazení žádosti do pořadníku čekatelů.

(3) Pořadník čekatelů na umístění v ústavu se sestavuje podle naléhavosti umístění pro každý druh ústavu zvlášť. Při stanovení naléhavosti pořadí na umístění mají přednost

a)	při přijímání do ústavu pro mládež nezletilí, u nichž soud nařídil ústavní výchovu nebo uložil ochrannou výchovu, a do ústavu pro mentálně postiženou mládež nezletilí, kteří nepříznivě ovlivňují vývoj sourozenců a kterým není možno poskytnout potřebnou pomoc v rodině,
b)	při přijímání do ústavů pro dospělé občany osamělí žadatelé a žadatelé-příjemci pečovatelské služby, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku potřebují komplexní péči.

(4) Před rozhodnutím o přijetí žadatele zařazeného do pořadníku se přešetří, zda se nezměnily okolnosti rozhodné pro přijetí do ústavu.

(5) V rozhodnutí o přijetí do ústavu se určí forma pobytu. Jestliže žadatel ve stanovené lhůtě bez vážného důvodu nenastoupí, bude zařazen do pořadníku čekatelů.

§ 77

Přijaté žadatele vyzve k nástupu ústav. Nástup do ústavu oznámí žadateli nebozákonnému zástupci alespoň týden předem; zároveň mu oznámí, které doklady musípři nástupu v ústavu předložit a které věci si může do ústavu vzít.

§ 78

(1) Obyvatel může pobývat mimo ústav po předchozímoznámení vedoucímu ústavu. Jde-li o obyvatele zbaveného způsobilosti k právnímúkonům, je třeba k pobytu mimo ústav přivolení jeho opatrovníka.

(2) Rodiče, popřípadě zákonní zástupci svěřenců ústavů pro mládež jsou oprávněni převzít svěřence do své péče kdykoliv po předchozím oznámení vedoucímu ústavu. U svěřenců umístěných na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy lze povolit pobyt mimo ústav jen po předchozím souhlasu orgánu sociálně-právní ochrany dětí podle zvláštního právního předpisu.^13b)

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují též na denní atýdenní pobyty.

§ 79

Obyvatel (svěřenec) ústavu může být přemístěn do jiného ústavu jen se svýmsouhlasem nebo souhlasem zákonného zástupce, pokud tomu nebrání zdravotní důvody.

§ 80

(1) Pobyt v ústavu končí na základě písemného oznámení obyvatele nebo jeho zákonného zástupce, rozhodnutím obce, kraje nebo vedoucího ústavu příslušného k takovému rozhodnutí¹⁴⁾ o přemístění do jiného ústavu nebo o propuštění obyvatele (svěřence) z ústavu nebo úmrtím obyvatele (svěřence). U svěřenců s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou může být pobyt ukončen jen na základě rozhodnutí soudu nebo po dosažení zletilosti, nebyla-li ústavní nebo ochranná výchova prodloužena.

(2) Obyvatel (svěřenec) ústavu může být propuštěn,jestliže i po opětovném napomenutí hrubě porušuje ústavní pořádek nebo jestližedalší poskytování ústavní péče není účelné nebo potřebné. Pobyt obyvatele(svěřence) není možno v těchto případech ukončit, jestliže o něho není jinakřádně postaráno a je plně odkázán na pomoc společnosti.

(3) Postup při úmrtí obyvatele (svěřence) ústavu upravuje zvláštní právní předpis.¹⁵⁾

(4) Majetek zemřelého sepíše neodkladně vedoucí ústavunebo jím pověřený pracovník za účasti dvou svědků a převezme do úschovyústavu.

§ 81

(1) Ústav převezme do úschovy cenné věci, vkladní knížkya peněžní hotovosti (dále jen „cenné věci“) obyvatele (svěřence)ústavu, který o jejich převzetí požádá při nástupu do ústavu nebo během pobytuv něm; o převzetí cenných věcí vydá ústav potvrzení.

(2) Cenné věci obyvatele (svěřence), který nemázpůsobilost k právním úkonům, převezme ústav do úschovy na žádost jehozákonného zástupce. Hrozí-li nebezpečí poškození, zničení nebo ztráty cennýchvěcí obyvatel (svěřenců), převezme je ústav do úschovy z vlastního podnětu avyrozumí neodkladně zákonného zástupce obyvatele (svěřence).

(3) Cenné věci převzaté do úschovy se řádně označítak, aby byla vyloučena jejich záměna, a vede se jejich evidence.

§ 82

Stravování v ústavech se poskytuje v souladu se zásadami správné výživy a s ohledem na věk a zdravotní stav obyvatel (svěřenců) podle stravovacích jednotek stanovených zvláštním právním předpisem.¹⁶⁾

§ 83

(1) Osobní vybavení (prádlo, šatstvo, obuv) a drobnépředměty osobní potřeby ústav poskytuje při celoročním a týdenním pobytuobyvatelům, kteří nemají dostatečné vlastní prostředky na jejich nákup, spřihlédnutím k potřebám obyvatele, jeho zdravotnímu stavu. Obdobně se postupujepři poskytování některých služeb (holení, stříhání vlasů, pedikúra).

(2) V ústavech pro mládež s celoročním pobytem se poskytujeosobní vybavení (prádlo, šatstvo, obuv) a drobné předměty osobní potřeby spřihlédnutím k potřebám svěřence.

(3) Osobní vybavení, drobné předměty osobní potřeby aněkteré služby se neposkytují obyvatelům (svěřencům) při denním nebo připřechodném pobytu v ústavech, svěřencům v ústavech pro mládež s týdennímpobytem a v domovech-penziónech pro důchodce.

(4) O rozsahu poskytování osobního vybavení, drobnýchpředmětů osobní potřeby a některých služeb jednotlivým obyvatelům (svěřencům)rozhoduje vedoucí ústavu.

(5) Veškerá údržba a opravy osobního vybaveníposkytovaného ústavem i vlastního osobního vybavení obyvatel (svěřenců) se hradíz prostředků ústavu, s výjimkou domovů-penziónů pro důchodce.

(6) Vybavení hygienických zařízení zajišťuje vždy ústavs výjimkou zařízení, která jsou součástí obytných jednotek v domovech-penziónechpro důchodce.

(7) Druhy, počet a dobu životnosti osobního vybavení, drobných předmětů osobní potřeby, lůžkovin a jiného textilu stanoví vzorové seznamy vydané zřizovatelem pro každý druh ústavu zvlášť.

§ 84

Ústavy zajišťují kulturně-zájmovou činnost obyvatel (svěřenců) v zájmurozvoje jejich schopností, estetického cítění a zapojení do společenského života.

§ 85

K rozvíjení dobrovolné pracovní činnosti obyvatel (svěřenců) ústavu lzezřídit pomocné hospodářství ústavu a ústavní výrobu.

§ 86

(1) V ústavech pro mládež se svěřenci mohou zúčastnitvýchovně-pracovní činnosti do skončení povinné školní docházky. Za prácivykonanou v rámci výchovně-pracovní činnosti svěřencům nepřísluší peněžníodměna.

(2) Pracovní činnost mohou vykonávat obyvatelé (svěřenci)ústavu v souladu s pracovněprávními předpisy.¹⁷⁾

(3) Pracovní a výchovně-pracovní činnost lze vykonávatpři provozu ústavu, v jeho pomocném hospodářství nebo ústavní výrobě.

(4) Vhodnost a rozsah výchovně-pracovní a pracovní činnostiposuzuje lékař.

§ 87

(1) Kulturní fond určený ke zvýšení kulturní úrovně života v ústavu zřizuje nebo ruší v jednotlivých ústavech obec nebo kraj, který ústav spravuje, po projednání s vedoucím ústavu a výborem obyvatel, je-li v ústavu zřízen. Fond spravuje výbor obyvatel, který používá jeho prostředků v dohodě s vedoucím ústavu. Není-li v ústavu výbor obyvatel, rozhoduje o použití prostředků fondu vedoucí ústavu v rozsahu pověření obcí nebo krajem, který ústav spravuje; u ústavů přímo řízených ministerstvem vedoucí ústavu.

(2) Do kulturního fondu plyne:

a)	50 % čistého výnosu pomocného hospodářství a ústavní výroby,
b)	úhrada získaná za činnost vykonávanou v rámci výchovně-pracovní činnosti,
c)	čistý výnos z kulturních akcí pořádaných obyvateli (svěřenci) ústavu,
d)	dobrovolné příspěvky od obyvatel (svěřenců) ústavu, jiných osob a organizací.

(3) Prostředky kulturního fondu se používají k úhraděnákladů na kulturní péči o obyvatele (svěřence) ústavu, pokud tyto náklady nelzeuhradit z rozpočtových prostředků ústavu. Z prostředků kulturního fondu mohou býtnakoupeny předměty neinvestiční povahy, které slouží k rozvoji pomocnéhohospodářství a ústavní výroby a předměty investiční povahy, pokud sloužíkulturní péči o obyvatele (svěřence) ústavu nebo jejich tělovýchovné a sportovníčinnosti.

§ 88

Obyvatelé ústavů se mohou podílet na uspořádání života v ústavu svýmizástupci zvolenými do výboru obyvatel.

Manželské a předmanželské poradny

§ 89

(1) Manželské a předmanželské poradny plní úkoly uvedenév § 9 a 10.

(2) Manželské a předmanželské poradny pomáhají utvářetpříznivé rodinné, manželské, partnerské a mezilidské vztahy a odstraňovat jejichnarušování.

(3) Pro poskytování poradenské a výchovné péče v rodinných, manželských, partnerských a mezilidských vztazích mohou být zřizována detašovaná pracoviště manželských a předmanželských poraden.

§ 90

Pracovníci manželských a předmanželských poraden jsou povinni zachovávatmlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu své činnosti, svýjimkou případů, sdělují-li údaje o skutečnostech se souhlasem osob, jichž setýkají, popřípadě se souhlasem zákonného zástupce osoby zbavené způsobilosti kprávním úkonům, nebo byla-li jim uložena zvláštním předpisem oznamovacípovinnost.

§ 91

Manželské a předmanželské poradny spolupracují při plnění svých úkolůzejména s obcemi, úřady práce, zdravotnickými a školskými zařízeními, soudy avědeckými a výzkumnými ústavy a zařízeními, s odbornými sdruženími, sesdělovacími prostředky a dalšími státními i nestátními, církevními icharitativními organizacemi a sdruženími.

Domovy pro matky s dětmi

§ 92

Domovy pro matky s dětmi poskytují osamělým matkám s malými dětmi a výjimečně též osamělým těhotným ženám, které se ocitly v obtížné situaci, ubytování, výchovnou a poradenskou péči, popřípadě jiné sociální služby, zejména pomoc při zprostředkování zaměstnání, při umístění dětí v předškolních zařízeních a při řešení jejich bytových potřeb v součinnosti s příslušnými státními orgány. Při vytvoření vhodných podmínek lze přijmout i osamělé otce s dětmi.

§ 93

(1) Při rozhodování o přijetí do domova pro matky s dětmi se určí též výše úhrady za ubytování a základní péči podle zvláštního právního předpisu.¹⁸⁾

(2) O ukončení pobytu v domově pro matky s dětmi se rozhodne, zejména získá-li matka (otec) byt nebo porušuje-li opakovaně zásady občanského soužití; podle okolností případu lze dát podnět orgánu sociálně-právní ochrany dětí k zabezpečení další péče o dítě.

Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče

§ 94 až 100

vypuštěny

§ 101

(1) Stanice pečovatelské služby pro děti (dále jen"stanice“) jsou určeny pro soustředěný výkon pečovatelské služby proděti ve věku od tří let do ukončení povinné školní docházky, o něž rodičenebo jiné osoby odpovědné za jejich výchovu nemohou po přechodnou dobu pečovat. Vestanicích se dětem poskytuje ubytování, stravování, zdravotní péče, výchova,pomoc při přípravě na školní vyučování, popřípadě též doprovod do školynebo školní družiny, kterou děti navštěvují.

(2) V rozhodnutí o poskytování služeb ve stanici se určí i výše úhrady za tyto služby, přičemž se přihlíží k sociálně ekonomickým poměrům rodiny. Výše úhrady za poskytnuté úkony pečovatelské služby se stanoví podle přílohy č. 1, která je součástí této vyhlášky.

§ 102

(1) V zařízeních pro občany, kteří potřebujízvláštní pomoc, působí obce na získání a upevnění základních sociálních,zdravotních, kulturních a společenských návyků a vytváření předpokladů prospolečenskou integraci těchto občanů. U dětí a mládeže působí na prohloubeníjejich výchovy, rozvoj zájmové činnosti, přípravu na budoucí povolání a nazpůsob života v rodině a společnosti.

(2) V těchto zařízeních se mohou pořádat sociálnězdravotní kursy, popřípadě letní rekreační výchovné tábory a další skupinovéformy sociálně výchovného působení pro tyto občany.

(3) Výše úhrady v těchto zařízeních se určí spřihlédnutím k sociálně ekonomické situaci občana, který potřebuje zvláštnípomoc.

§ 103

(1) Občanům společensky nepřizpůsobeným, kteří jsou bez přístřeší, se zajišťuje ubytování zejména v ubytovnách pro jejich přechodný pobyt.

(2) Pro společensky nepřizpůsobené občany, kteří nejsouschopni vést soběstačný občanský život a jsou osamoceni, mohou být zřizovánazařízení azylového typu.

(3) Výše úhrady v těchto zařízeních se stanoví spřihlédnutím k sociálně ekonomické situaci občana společensky nepřizpůsobeného.

§ 104

(1) V klubech důchodců se zajišťuje společenská,kulturní a jiná zájmová činnost pro staré občany a těžce zdravotně postiženéobčany a poskytují se jim některé služby.

(2) Obce, organizace a občané mohou na výstavbu klubů důchodců sdružovat finanční prostředky.

(3) Obce mohou ze svých prostředků přispívat na činnost klubu důchodců.

(4) Odměňování předsedů správ klubů důchodců,popřípadě jiných občanů za práce spojené s vytápěním, úklidem nebo za jinépráce souvisící s provozem klubů důchodců se zabezpečuje v rámci rozpočtovýchprostředků na ostatní osobní výdaje.

§ 105

Samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro důchodce poskytují stravování důchodcům, kterým nelze zabezpečit stravování jinak. V nezbytných případech lze určit další okruh strávníků.

§ 106

(1) Zařízení pečovatelské služby pro denní pobytstarých občanů zřízená v rámci pečovatelské služby (domovinky) jsou určena prostaré a těžce zdravotně postižené občany, kteří potřebují pomoc pečovatelskéslužby. Do těchto zařízení se přijímají občané s částečně omezenýmifyzickými nebo psychickými schopnostmi, kteří však nebudou narušovat společnésoužití v něm. Po přijetí občana do zařízení pro denní pobyt starých občanůse pečovatelská služba v jeho domácnosti poskytuje jen výjimečně, a to osamělýmosobám. V zařízeních pro denní pobyt starých občanů se poskytuje v pracovníchdnech v pracovní době stravování a péče. Přijatým občanům se vytvářejípodmínky pro jejich zájmové činnosti.

(2) Ve středisku osobní hygieny se příjemcůmpečovatelské služby poskytuje hygienická péče.

(3) Prádelny pečovatelské služby jsou určeny k praníprádla příjemců pečovatelské služby.

§ 107

Činnost a provoz účelových zařízení sociální péče uvedených v § 89 až 93 a v § 101 až 106 se uskutečňuje podle provozních řádů vydaných zřizovateli zařízení.

ČÁST PÁTÁ

zrušena

ČÁST ŠESTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 111

zrušen

§ 112

V řízení o poskytnutí zvláštního peněžitého příspěvku nebo věcné dávkypodle § 35 vyhlášky č.152/1988 Sb., které nebylo ke dni účinnosti této vyhláškypravomocně skončeno, se postupuje podle dosavadních předpisů.

§ 113

Práva a povinnosti podle § 121 vyhlášky č. 152/1988 Sb., které vznikly před dnemúčinnosti této vyhlášky, se řídí dosavadními předpisy.

§ 114

Zrušují se

1.	vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 141/1990 Sb., č. 267/1990 Sb., č. 317/1990 Sb. a č. 352/1990 Sb.,
2.	s působností pro Českou republiku § 107 a 108 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

§ 115

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. (pozn. redakce: tj. dnem 27.května 1991)

Účinnost novel a přechodná ustanovení:

předpis		účinnosti nabyl dnem		přechodná ustanovení
Zákon ČNR č. 482/1991 Sb.		29. listopadu 1991,
Zákon ČNR č. 582/1991 Sb.		1. ledna 1992,
Vyhláška č. 28/1993 Sb.		1. ledna 1993,
Vyhláška č. 137/1994 Sb.		1. července 1994 (s výjimkou ustanovení čl. 1 bod 1, které nabylo účinnosti dnem 29. června 1994),
Nález Ústavního soudu ČR č. 72/1995 Sb.		1. října 1995,
Vyhláška č. 206/1995 Sb.		1. října 1995 (s výjimkou čl. I bodů 2, 3, 5, 7 až 10, 15, 39, 49 a 57, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996),
Vyhláška č. 264/1996 Sb.		1. listopadu 1996,
Vyhláška č. 138/1997 Sb.		1. července 1997 (s výjimkou čl. I bodu 5, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998),
Vyhláška č. 139/1998 Sb.		1. července 1998,
Nález Ústavního soudu ČR č. 312/1998 Sb.		31. prosince 1998,
Vyhláška č. 320/1999 Sb.		1. ledna 2000,
Vyhláška č. 73/2000 Sb.		1. dubna 2000 (s výjimkou čl. I bodů 7 a 11, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2000),
Vyhláška č. 72/2001 Sb.		1. března 2001,
Vyhláška č. 552/2002 Sb.		1. ledna 2003,
Vyhláška č. 365/2004 Sb.		1. července 2004,
Vyhláška č. 506/2005 Sb.		1. ledna 2006.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.

Úhrada za úkony pečovatelské služby

a)	úhrada za úkony v rodinách s dětmi
b)	úhrada za úkony pro těžce zdravotně postižené občany a staré občany

			Nejvyšší částka v Kč
			a)	b)
Úkony, kterými jsou zabezpečovány nezbytné životní potřeby
1.	celková koupel včetně umytí vlasů v domácnosti příjemce		0	0
2.	celková koupel včetně umytí vlasů ve středisku osobní hygieny		0	0
Další úkony:
3.	běžné úkony osobní hygieny, pomoc při oblékání, pomoc při přesunu na vozík nebo na lůžko, pomoc při použití WC		25/úkon, denně	25/úkon, denně
4.	jednoduché ošetřovatelské úkony		15/denně	15/denně
5.	donáška nebo dovoz oběda nebo jiného teplého jídla, pomoc při podávání jídla a pití		17/úkon, denně	17/úkon, denně
6.	donáška uhlí a dřeva - za každých 15 kg, štípání a skládání dřeva - za každých 15 kg		25/úkon, denně	25/úkon, denně
7.	nákupy, nutné pochůzky		30/úkon, denně	30/úkon, denně
8.	donáška vody, topení v kamnech a vynesení popela, čištění kamen		20/úkon, denně	20/úkon, denně
9.	práce spojené s udržováním domácnosti		60/hod.	60/hod.
10.	příprava a uvaření snídaně nebo oběda, popřípadě svačiny nebo večeře		40/hod.	40/hod.
11.	doprovod na vyšetření, doprovod dětí do předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení, doprovod do zaměstnání, doprovod při krátkodobém pobytu mimo domov, pomoc při denních kulturních, zájmových, vzdělávacích nebo pracovních aktivitách		45/hod.	45/hod.
12.	praní drobného osobního prádla, včetně pracích prostředků, žehlení a případně drobné úpravy		50/kg	50/kg
13.	výchovná práce s dětmi		50/hod.	neposkytuje se
14.	dohled nad těžce zdravotně postiženým dítětem od 6 do 22 hodin		45/hod.	neposkytuje se
15.	ošetření nohou (pedikura), masáž, vodová ondulace, zástřih vlasů		neposkytuje se	80/úkon
16.	průvodcovská služba pro úplně nebo prakticky nevidomé na lékařské vyšetření, při vyřizování úředních záležitostí		40/hod.	40/hod.
17.	tlumočnická služba pro neslyšící při návštěvě lékaře, při vyřizování úředních záležitostí		neposkytuje se	80/hod.
18.	dohled nad dospělým občanem od 6 do 22 hodin		neposkytuje se	50/hod.
19.	noční služba od 22 do 6 hodin
	a)	spojená s možností spánku	90/úkon	90/úkon
	b)	spojená s prováděním jednoduchých ošetřovatelských úkonů	150/úkon	150/úkon
20.	mimořádné úkony
	a)	praní velkého prádla, prádla značně znečistěného ve středisku osobní hygieny nebo v prádelně pečovatelské služby včetně pracích prostředků a jeho vyžehlení, případně drobných úprav	90/kg	90/kg
	b)	velký úklid bytu, úklid po malování, mytí oken, mytí společných prostor domu apod.	100/hod.	100/hod.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.

(Příloha není zpracována v elektronické podobě)

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.

Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany

1. Mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP):

a)	nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
b)	nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

2. Mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP):

a)	výhody uvedené v bodu 1,
b)	nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),
c)	sleva 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a  75 % sleva v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

3. Mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP/P):

a)	výhody uvedené v bodech 1 a 2,
b)	nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě
c)	u úplně nebo prakticky nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud je nedoprovází průvodce.

4. Dále může být držitelům průkazů ZTP a ZTP/P poskytnuta sleva poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky. Při poskytování slevy držitelům průkazu ZTP/P se poskytne sleva poloviny vstupného i jejich průvodci.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.

Rehabilitační a kompenzační pomůcky pro těžce zdravotně postižené občany

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.

(Příloha není zpracována v elektronické podobě)

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.

Úhrady za další služby poskytované v domovech - penzionech pro důchodce

Druh služby			Výše úhrady
I.	a)	Stravování	podle vyhlášky č. 83/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
	b)	donáška nebo dovoz oběda nebo jiného teplého jídla	až 17 Kč/úkon, denně
II.	Praní a žehlení
	a)	v zařízení sociální péče	ve výši průměrných skutečných nákladů stanovených jedenkrát za rok
	b)	v jiném zařízení	ve výši, kterou toto zařízení požaduje
Za poskytnutí této služby se považuje i použití automatické pračky, je-li ve vybavení ústavu, včetně pracích prostředků. Za zprostředkování této služby a za dopravu prádla se úhrada nepožaduje.
III.	a)	Nákupy, nutné pochůzky	až 30 Kč/úkon, denně
	b)	doprovod na lékařské vyšetření, při vyřizování úředních záležitostí apod.	až 45 Kč/hod.
IV.	Úklid		podle velikosti a vybavení obytné jednotky a obtížnosti úklidu až 60 Kč/hod.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.

Zdravotní postižení podmiňující a vylučující přijetí do ústavů

A. Zdravotní postižení podmiňující přijetí do ústavů

1. Zdravotní stav, který odůvodňuje přijetí do ústavů pro tělesně postiženou mládež a tělesně postižené dospělé občany, je dán především poškozením motorických funkcí v kterékoliv jejich složce, které činí postiženého částečně, převážně nebo úplně bezmocným nebo nesoběstačným a kde není těžší postižení v psychické sféře.

Jde zejména o tyto stavy:

a)	závažné vrozené vady ortopedického charakteru vyžadující použití zejména složitých ortopedických pomůcek,
b)	závažné vrozené vady a onemocnění neurologického charakteru s větším deficitem inervace, zejména motorické, v oblasti páteře, končetin a svěračů,
c)	závažné vrozené a trvalé defekty a vady chirurgického charakteru, operační léčbou neovlivněné nebo již neovlivnitelné a vyžadující speciální režim ošetřování,
d)	dědičná, systémová, metabolická a endokrinní onemocnění s postižením ústrojí nervového se značně omezenou funkcí, zčásti korigovatelnou ortopedickými pomůckami,
e)	stavy po úrazech nebo zánětech jakékoliv etiologie ortopedického nebo neurologického charakteru s těžší anatomickou a funkční poruchou, léčbou a rehabilitací již podstatněji neovlivnitelnou, včetně imobility,
f)	stavy po neurochirurgických a ortopedických operačních zákrocích, zejména s motorickým deficitem většího rozsahu, značně omezující nebo znemožňující sebeobsluhu, včetně imobilních,
g)	vrozené syndromy postihující několik systémů se značným ztížením sebeobsluhy.

2. Postižení, která odůvodňují přijetí do ústavů pro smyslově postižené dospělé občany, jsou taková postižení funkcí sensorických (především zraku a sluchu), která způsobují značné omezení nebo ztrátu orientace a běžného dorozumívání; tím činí postiženého zpravidla závislým na pomoci jiné osoby při některých nezbytných životních úkonech.

3. Postižení, která odůvodňují přijetí do ústavů pro mentálně postiženou mládež a mentálně postižené dospělé občany, jsou taková, která způsobují omezení nebo ztrátu vzdělavatelnosti, popřípadě vychovatelnosti a vyžadují pomoc, zejména dohled jiné osoby, při některých hlavních nebo nezbytných životních úkonech.

4. Postižení, které odůvodňují přijetí do ústavů pro chronické alkoholiky a toxikomany, jsou biopsychosociální postižení takového rozsahu, že tyto osoby vyžadují pomoc a dohled jiné osoby. Do těchto ústavů lze přijmout občany jen na doporučení odborného lékaře - psychiatra.

5. Postižení, která odůvodňují přijetí do ústavů pro chronické psychotiky a psychopaty, jsou postižení, která podstatně omezují nebo zcela znemožňují život postiženého v domácím prostředí, a takto postižené osoby vyžadují pomoc a dohled jiné osoby. Do těchto ústavů lze přijmout občany jen na doporučení odborného lékaře - psychiatra.

B. Zdravotní postižení vylučující přijetí do ústavů

1. Do ústavů pro tělesně, smyslově nebo mentálně postižené nelze přijmout takové občany, kteří sice podmínky pro přijetí splňují, avšak v době přijetí vyžaduje jejich zdravotní stav léčení v lůžkovém zařízení, a dále občany trpící těmito zdravotními potížemi:

a)	infekční a parazitární choroby všech druhů a stadií, při kterých nemocný může být zdrojem onemocnění,
b)	tuberkulóza, s výjimkou stadií P III a M III a dalších stabilizovaných a inaktivních forem; potvrzení vydá odborný lékař příslušného zdravotnického zařízení,
c)	pohlavní choroby v akutním stadiu, v chronickém stadiu jen na základě vyjádření odborného lékaře příslušného zdravotnického zařízení,
d)	psychóza a psychické poruchy, při nichž nemocný může ohrozit sebe i druhé, respektive jeho chování znemožňuje soužití s kolektivem,
e)	chronický alkoholismus a jiné závažné toxikomanie, pokud nedošlo k likvidaci návyku, což musí být doloženo potvrzením příslušného odborného lékaře-psychiatra, při respektování lhůt stanovených pokynem hlavního odborníka-psychiatra Ministerstva zdravotnictví České republiky.

Osoby trpící zdravotními postiženími a chorobami, které podstatně omezují schopnost pohybu a sebeobsluhy, lze přijímat na ošetřovatelská oddělení těchto ústavů.

2. Do ústavů pro chronické alkoholiky a toxikomany a ústavů pro chronické psychotiky a psychopaty nelze přijmout občany, kteří sice podmínky pro přijetí splňují, avšak v době přijetí vyžaduje jejich zdravotní stav léčení v lůžkovém zdravotnickém zařízení, a dále pak občany trpící těmito zdravotními postiženími:

a)	infekční a parazitární choroby všech druhů a stadií, při kterých nemocný může být zdrojem onemocnění,
b)	tuberkulóza, s výjimkou stadií P III a M III a dalších stabilizovaných a inaktivních forem; potvrzení vydá odborný lékař příslušného zdravotnického zařízení,
c)	pohlavní choroby v akutním stadiu, v chronickém stadiu jen na základě vyjádření odborného lékaře příslušného zdravotnického zařízení.

Osoby trpící zdravotními postiženími a chorobami, které podstatně omezují schopnost pohybu a sebeobsluhy, lze přijímat na ošetřovatelská oddělení těchto ústavů.

3. Do domovů důchodců nelze přijmout občany, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčení a trvalé odborné ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení, a dále pak občany trpící těmito zdravotními postiženími:

a)	infekční a parazitární choroby všech druhů a stadií, při kterých nemocný může být zdrojem onemocnění,
b)	tuberkulóza, s výjimkou stadií P III a M III a dalších stabilizovaných a inaktivních forem; potvrzení vydá příslušný odborný lékař příslušného zdravotnického zařízení,
c)	pohlavní choroby v akutním stadiu; v chronickém stadiu jen na základě vyjádření odborného lékaře příslušného zdravotnického zařízení, které nesmí být v rozporu s předpisy hygienické služby,
d)	psychózy a psychické poruchy, při nichž nemocný může ohrozit sebe i druhé, respektive jeho chování znemožňuje klidné soužití v kolektivu,
e)	chronický alkoholismus a jiné závažné toxikomanie, pokud nedošlo k likvidaci návyku a chování občana znemožňuje klidné soužití v kolektivu. Potvrzení vydá odborný lékař-psychiatr příslušného zdravotnického zařízení, při respektování lhůt stanovených pokynem hlavního odborníka-psychiatra Ministerstva zdravotnictví České republiky,
f)	imbecilita a idiocie.

4. Pokud není v ústavech sociální péče - domově důchodců zřízeno ošetřovatelské oddělení, nelze do ústavů sociální péče - domovů důchodců přijímat osoby trpící těmito zdravotními postiženími:

a)	zhoubné novotvary všech typů a lokalizací, pokud nebylo po komplexní léčbě dosaženo remise, a v době uvažovaného příjmu do domova důchodců byly zjištěny metastázy,
b)	diabetes mellitus nekompenzovatelný standardní dietou a běžnými perorálními léky nebo inzulinem a při současném výskytu komplikací,
c)	roztroušená mozkomíšní skleróza, nebylo-li komplexní léčbou dosaženo dlouhodobé remise, nebo nejde-li o stabilizovanou formu; potvrzení vydá přednosta neurologického oddělení příslušného zdravotnického zařízení,
d)	degenerativní nervové nemoci (amyotrofická laterální skleróza, bulbální paralýza, spinální heredoataxie, progresivní mozková a mozečková atrofie apod.), nebylo-li komplexní léčbou dosaženo dlouhodobé remise nebo nejde-li o stabilizovanou formu. Potvrzení vydá přednosta neurologického oddělení příslušného zdravotnického zařízení,
e)	choroby srdeční ve stadiu dekompenzace spojené s výrazným omezením hybnosti a sebeobsluhy,
f)	těžké trofické změny na končetinách cévního původu a ischematické změny na končetinách interní léčbou již neovlivnitelné a v gangrenózním stadiu,
g)	selhávání dýchacích funkcí jakéhokoliv původu spojené s výrazným omezením hybnosti a sebeobsluhy,
h)	chronická onemocnění jater ve stadiu dekompenzace,
ch)	chronická onemocnění ledvin ve stadiu selhání,
i)	chronické fistulující osteomyelitidy jakékoliv etiologie,
j)	ireparabilní stavy po zlomeninách a luxacích, zejména dolních končetin a páteře s těžším omezením hybnosti,
k)	stavy po amputacích s těžším omezením nebo znemožněním pohybu, při kterých nelze počítat s nošením protézy, respektive soběstačností s pomocí berlí nebo ovládáním vozíku pro invalidy,
l)	postižení lokomočního aparátu jakéhokoliv původu s těžším anatomickým a funkčním omezením a se značným ztížením sebeobsluhy,
m)	stavy po poranění nebo operacích mozku, míchy, páteře, s trvalou poruchou hybnosti, která značně omezuje sebeobsluhu,
n)	postižení smyslových funkcí, zejména zraku a sluchu, která způsobují značné omezení nebo ztrátu orientace nebo běžného dorozumívání.

5. Dementní osoby lze přijímat do ústavů sociální péče - domovů důchodců v případech, kdy je při ústavu zřízeno ošetřovatelské oddělení pro tyto osoby.

6. Bacilonosiče lze přijmout do domova důchodců, jsou-li v něm vytvořeny podmínky požadované hygienickou službou, o čemž musí být pořízen zápis, který se připojí k dokumentaci žadatele pro umístění do domova důchodců.

7. Pro přijetí do domova-penziónů pro důchodce platí stejná kritéria jako pro přijetí do domova důchodců, přičemž nelze do něho přijmout občana, jehož zdravotní stav trvale vyžaduje ošetření a obsluhu jinou osobou.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.

(Příloha není zpracována v elektronické podobě)