Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)

ÚPLNÉ ZNĚNÍ
ZÁKONA
č. 218/2002 Sb.,
o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon),
jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 131/2003 Sb., č. 281/2003 Sb., č. 426/2003 Sb., č. 626/2004 Sb., č. 127/2005 Sb. a č. 413/2005 Sb.

(3) Vláda stanoví nařízením obory služby vyplývající ze zvláštních zákonů.

(2) Služba podle tohoto zákona zahrnuje

a)	přípravu návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti správních úřadů,
b)	přípravu návrhů mezinárodních smluv,
c)	přípravu návrhů koncepcí a programů,
d)	řízení a usměrňování činnosti podřízených správních úřadů,
e)	vytváření a vedení informačních systémů ve státní správě,
f)	státní statistickou správu,
g)	správu kapitoly státního rozpočtu vůči organizačním složkám státu a právnickým osobám, s výjimkou služebního úřadu, ve kterém je služba vykonávána,
h)	ochranu utajovaných informací,
i)	zabezpečování obrany státu,
j)	obhajobu zahraničních zájmů České republiky,
k)	dotační politiku,
l)	státní politiku výzkumu a vývoje,
m)	správní rozhodování,
n)	státní kontrolu, dozor nebo dohled,
o)	zajišťování organizačních věcí služby a správy služebních vztahů a platových poměrů státních zaměstnanců podle tohoto zákona,
p)	řízení,
r)	přípravu a vypracování odborných věcných podkladů k činnostem uvedeným v písmenech a) až d), g), j), m) a n), s výjimkou podkladů spočívajících ve fyzikálních měřeních, chemických rozborech nebo kontrole, porovnávání a určování technických parametrů.

Představení, služební orgány,
služební označení a předepsané vzdělání

(3) Služební místa určená pro představené a jejich služební označení jsou

a) až c)	přijata s odloženou účinností
d)	ředitel sekce a zástupce ředitele sekce,
e)	státní tajemník a zástupce státního tajemníka.

(4) Služební místa určená pro představené, do jejichž působnosti patří organizační věci služby a služební vztahy státních zaměstnanců, a jejich služební označení jsou

a)	personální ředitel a zástupce personálního ředitele,
b)	generální ředitel státní služby a zástupce generálního ředitele státní služby (dále jen „generální ředitel“ a „zástupce generálního ředitele“).

(1) Generální ředitelství státní služby (dále jen „generální ředitelství“) je organizační jednotkou Úřadu vlády; působí jako organizační, koncepční, koordinační, ústřední řídící, výkonné a kontrolní místo ve věcech služby podle tohoto zákona.

(2) Úkoly uvedené v odstavci 1 plní generální ředitelství

a)	přípravou návrhu systemizace a kontrolou jejího dodržování,
b)	přípravou návrhů právních předpisů týkajících se služby, s výjimkou návrhů právních předpisů o odměňování podle tohoto zákona,
c)	přípravou návrhů služebních předpisů,
d)	zabezpečováním jednotného postupu při provádění tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení a služebních předpisů vydaných generálním ředitelem,
e)	koordinací vzdělávání státních zaměstnanců a koordinací vzdělávání fyzických osob připravujících se na službu,
f)	vedením Informačního systému o službě a platech; jeho součástí je rejstřík státních zaměstnanců a rejstřík fyzických osob připravujících se na službu,
g)	přidělováním evidenčních čísel státním zaměstnancům,
h)	plněním dalších povinností podle tohoto zákona.

(3) V čele generálního ředitelství je generální ředitel. Generálního ředitele zastupuje zástupce generálního ředitele. Zástupce generálního ředitele plní další povinnosti stanovené tímto zákonem.

(4) Generální ředitel

a)	řídí generální ředitelství,
b)	stanoví závazná pravidla pro organizaci služebních úřadů a schvaluje jejich organizační struktury,
c)	vydává a zrušuje služební předpisy,
d)	připravuje podklady ke zrušení služebního předpisu podle § 10 odst. 5 věty čtvrté,
e)	plní další úkoly stanovené tímto zákonem a dalšími zákony.

(5) Generální ředitel a státní zaměstnanci jím pověření jsou oprávněni vykonávat ve služebních úřadech kontrolu v organizačních věcech služby, služebních vztazích státních zaměstnanců a jejich zabezpečení podle tohoto zákona; při výkonu kontroly postupují podle zvláštního právního předpisu o státní kontrole.¹³⁾ Služební orgán je povinen provedení kontroly umožnit.

(6) Rejstřík státních zaměstnanců se vede odděleně od rejstříku fyzických osob připravujících se na službu.

(7) Rejstřík státních zaměstnanců obsahuje

a)	jméno, příjmení a akademický titul,
b)	rodné číslo,
c)	evidenční číslo státního zaměstnance,
d)	služební označení státního zaměstnance,
e)	den vzniku služebního poměru,
f)	druh služby,
g)	obor služby,
h)	služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává službu.

(8) Rejstřík fyzických osob připravujících se na službu obsahuje

a)	jméno, příjmení a akademický titul,
b)	rodné číslo,
c)	obor služby, pro který se připravuje,
d)	služební úřad, v němž se připravuje na výkon služby.

(1) Personální ředitel působí v organizačních věcech služby a služebních vztazích státních zaměstnanců včetně jejich odměňování zařazených ve služebním úřadu. Personálního ředitele zastupuje zástupce personálního ředitele. Personální ředitel je vedoucím personálního útvaru. Personální ředitel spravuje rovněž pracovněprávní vztahy ostatních zaměstnanců ve správním úřadu včetně jejich odměňování, popřípadě organizační věci služby a služební vztahy státních zaměstnanců ve služebním poměru podle zvláštních právních předpisů⁸⁾ včetně jejich odměňování. Je-li vedoucím správního úřadu fyzická osoba, která je ve služebním poměru podle zvláštního právního předpisu,⁸⁾ spravuje organizační věci služby a služební vztahy státních zaměstnanců podle tohoto zákona včetně jejich odměňování, kteří vykonávají službu v tomto úřadu a považuje se za služební orgán (§ 9 odst. 10).

(2) Personální ředitel je v organizačních věcech služby a služebních vztazích státních zaměstnanců podřízen státnímu tajemníkovi. Vedoucí služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem, a vedoucí služebních úřadů, které nemají nadřízený služební úřad, jsou v organizačních věcech služby a služebních vztazích státních zaměstnanců podřízeni generálnímu řediteli. Vedoucí služebních úřadů podřízených ministerstvu jsou v organizačních věcech služby a služebních vztazích státních zaměstnanců podřízeni personálnímu řediteli. Vedoucí služebních úřadů podřízených ústředním správním úřadům jsou v organizačních věcech státní služby a služebních vztazích státních zaměstnanců podřízeni vedoucímu služebního úřadu, kterým je vedoucí ústředního správního úřadu. Vedoucí ostatních služebních úřadů jsou v organizačních věcech státní služby a služebních vztazích státních zaměstnanců podřízeni vedoucímu služebního úřadu, který je služebnímu úřadu nadřízen.

(3) Ve služebních vztazích týkajících se změn služby podle § 37 písm. e), f) a h) a skončení služby postupuje personální ředitel ve služebním úřadu, jímž je ministerstvo, v dohodě s členem vlády, který ministerstvo řídí. Ve služebním úřadu, jímž je Úřad vlády, postupuje v případech podle věty první personální ředitel v dohodě s vedoucím Úřadu vlády.

(4) Požádá-li člen vlády, který ministerstvo řídí, nebo vedoucí Úřadu vlády o poskytnutí informace v jiných věcech, než jsou uvedeny v odstavci 3, je personální ředitel povinen informaci poskytnout.

(1) Personální útvar je organizační jednotkou služebního úřadu, v němž státní zaměstnanec vykonává službu; zabezpečuje organizační věci služby, služební vztahy státních zaměstnanců podle tohoto zákona včetně jejich odměňování a pracovněprávní vztahy ostatních zaměstnanců ve správním úřadu včetně jejich odměňování, popřípadě organizační věci služby a služební vztahy státních zaměstnanců ve služebním poměru podle zvláštních právních předpisů⁸⁾ včetně jejich odměňování.

(2) Personální útvar se v rozsahu stanoveném systemizací zřizuje ve služebních úřadech, v nichž vykonává službu a v pracovním poměru pracuje celkem alespoň 25 fyzických osob. Personální útvar se nezřizuje v obvodních báňských úřadech,¹⁴⁾ ve finančních úřadech a v celních úřadech.¹⁵⁾ Personální útvar se ve služebním úřadu nezřizuje, pokud činnosti, které by měl vykonávat, zabezpečí služební úřad méně než 5 systemizovanými místy.

(3) Není-li ve služebním úřadu zřízen personální útvar ani systemizovaná místa určená k výkonu jeho činnosti (odstavec 2), plní úkoly personálního útvaru personální útvar v nadřízeném služebním úřadu. Nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, plní úkoly personálního útvaru generální ředitelství.

(4) Personálním útvarem vedoucího služebního úřadu v ústředním správním úřadu je generální ředitelství. Personálním útvarem personálního ředitele, zástupce personálního ředitele, generálního ředitele a zástupce generálního ředitele je generální ředitelství.

(1) Rozhodnutí o jmenování obsahuje

a)	jméno, příjmení a akademický titul,
b)	datum a místo narození,
c)	rodné číslo,
d)	evidenční číslo státního zaměstnance,
e)	služební označení státního zaměstnance,
f)	druh služby,
g)	obor služby,
h)	dobu trvání služby na dobu určitou,
i)	služební úřad, v němž státní zaměstnanec bude vykonávat službu,
j)	služební místo a platové zařazení,
k)	délku kratší doby výkonu služby, jestliže byla povolena.

(2) Nástup služby nesmí předcházet složení služebního slibu. Den složení služebního slibu je dnem nástupu služby.

Služební poměr na základě jmenování vzniká dnem, ve kterém je složen služební slib.

(2) Služební slib zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby se budu řídit ústavními zákony, dalšími zákony, právními předpisy České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představených. Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě a nebudu zneužívat postavení státního zaměstnance."

(3) Služební slib je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí jmenovaná fyzická osoba „Tak slibuji“ a podepíše se na záznamu o složení služebního slibu. V písemném záznamu o složení služebního slibu musí být uvedeno datum a místo složení služebního slibu.

(5) Služební slib se skládá bez zbytečného odkladu po doručení rozhodnutí o jmenování do služby (§ 32 odst. 1).

(6) Odmítnutí složit služební slib nebo složení služebního slibu s výhradou má za následek, že služební poměr nevznikne.

Výši platových tarifů pro jednotlivé platové třídy a způsob jejich určení státnímu zaměstnanci stanoví vláda nařízením. Pro platové třídy platí tyto minimální platové tarify:

platová třída	minimální platový tarif v Kč měsíčně
1	4 500
2	4 900
3	5 300
4	5 750
5	6 200
6	6 750
7	7 300
8	7 900
9	8 700
10	9 700
11	10 850
12	12 150

(1) Státním zaměstnancům se stanoví stupnice platových tarifů ve dvanácti platových třídách a v každé z nich ve dvanácti platových stupních. Platový tarif ve dvanácté platové třídě činí trojnásobek platového tarifu v první platové třídě a platový tarif ve dvanáctém platovém stupni činí jedenapůlnásobek platového tarifu v prvním platovém stupni. Platové tarify v platových třídách se zvyšují oproti nejblíže nižšímu platovému tarifu o procentní přírůstek, který činí 9 % ve druhé až páté platové třídě, 10 % v šesté a sedmé platové třídě a 12 % v osmé až dvanácté platové třídě. Platové tarify v platových stupních se oproti nejblíže nižšímu platovému tarifu zvyšují o shodný procentní přírůstek. Platové tarify se zaokrouhlují na desítky korun nahoru.

(2) Platový tarif v osmé platové třídě a v devátém platovém stupni činí vždy od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku jedenapůlnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

(3) Stupnici platových tarifů vypočítaných podle postupu stanoveného v odstavcích 1 a 2 vyhlašuje pro příslušný kalendářní rok Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.⁶²⁾

(2) V souladu s charakteristikami platových tříd, uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu, stanoví vláda nařízením katalog správních činností, zařazených podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do jednotlivých platových tříd (dále jen „katalog správních činností“).

(1) Přechodné období systemizace podle tohoto zákona se ve všech dotčených správních úřadech stanoví od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2009.

(3) Systemizace v přechodném období se zaměřuje zejména na vytváření služebních míst státních zaměstnanců a míst zaměstnanců.

Díl 2
Jmenování generálního ředitele,
zástupce generálního ředitele a další služební orgány

(1) Prezident republiky písemně jmenuje na návrh vlády z dosavadních zaměstnanců ve správních úřadech, kteří jsou v pracovním poměru ve správním úřadu, splňují předpoklady podle § 17 odst. 1 a § 42 odst. 1, je u nich dán předpoklad jmenování do služby, protože vykonávají činnosti podle § 6 odst. 2 a pracují ve státní správě alespoň po dobu 6 let, generálního ředitele a zástupce generálního ředitele. Generální ředitel a zástupce generálního ředitele je jmenován do služby na dobu neurčitou; službu na služebním místě generálního ředitele nebo zástupce generálního ředitele vykonávají po dobu 3 let ode dne jmenování. Generální ředitel a zástupce generálního ředitele podle věty první jsou služebními orgány podle tohoto zákona.

(2) Generální ředitel a zástupce generálního ředitele složí služební slib před prezidentem republiky; jinak platí § 33 a 34.

(1) Vedoucí ústředních správních úřadů a vedoucí dalších správních úřadů a jejich zástupci se považují za vedoucí služebních úřadů a zástupce vedoucích služebních úřadů a za služební orgány podle tohoto zákona ve službě na dobu neurčitou. Vedoucí služebních úřadů a jejich zástupci vykonávají službu na služebním místě po dobu 3 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

(3) Vedoucí služebních úřadů, kteří jsou vedoucími ústředních správních úřadů a zástupci vedoucích služebních úřadů, složí služební slib před generálním ředitelem, vedoucí ostatních služebních úřadů složí služební slib před nadřízeným služebním orgánem, popřípadě před generálním ředitelem; jinak platí § 33 a 34.

(4) Předseda Komise pro cenné papíry, členové prezídia Komise pro cenné papíry, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a členové Rady Českého telekomunikačního úřadu složí služební slib před generálním ředitelem; jinak platí § 33 a 34.

(1) Generální ředitel písemně jmenuje ve správních úřadech, jimiž jsou ministerstva, v dohodě se členem vlády, který toto ministerstvo řídí, a v Úřadu vlády v dohodě s vedoucím Úřadu vlády státního tajemníka a zástupce státního tajemníka z dosavadních vedoucích zaměstnanců v těchto správních úřadech, kteří vykonávají funkci vrchního ředitele, ředitele sekce nebo náměstka člena vlády, splňují předpoklady podle § 17 odst. 1 a § 42 odst. 1, je u nich dán předpoklad jmenování do služby, protože vykonávají činnosti podle § 6 odst. 2 a pracují ve státní správě alespoň po dobu 4 let. Státního tajemníka a zástupce státního tajemníka je třeba jmenovat též ředitelem sekce. Státní tajemník a zástupce státního tajemníka je jmenován do služby na dobu neurčitou. Na jmenování státního tajemníka a zástupce státního tajemníka a jeho odvolání se vztahuje § 53 odst. 4 a § 198 odst. 2 písm. c).

(2) Státní tajemník a zástupce státního tajemníka složí služební slib před generálním ředitelem, jinak platí § 33 a 34.

(1) Státní tajemník písemně jmenuje ve správních úřadech, jimiž jsou ministerstva a Úřad vlády, personálního ředitele a zástupce personálního ředitele z dosavadních vedoucích zaměstnanců v těchto správních úřadech, kteří přímo zajišťují zaměstnanecké vztahy podle pracovněprávních předpisů, splňují předpoklady podle § 17 odst. 1 a § 42 odst. 1, je u nich dán předpoklad jmenování do služby, protože vykonávají činnosti podle 6 odst. 2 a pracují ve státní správě alespoň po dobu 3 let. V případě zástupce personálního ředitele nemusí jít o vedoucího zaměstnance. Personální ředitel a zástupce personálního ředitele vykonávají službu na služebním místě ve službě na dobu neurčitou po dobu 3 let ode dne jmenování.

(2) Personální ředitel a zástupce personálního ředitele jsou služebními orgány podle tohoto zákona.

(3) Personální ředitel a zástupce personálního ředitele složí služební slib před státním tajemníkem, jinak platí § 33 a 34.

Ve služebních úřadech, v nichž má podle § 13 působit personální útvar, zřídí služební orgán bez zbytečného odkladu personální útvar.

(pozn. redakce: tato ustanovení nabývají účinnosti dnem vyhlášení, tj. dnem 28. května 2002)

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou ustanovení § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. d) a e) a odst. 4, § 11 až 13, § 32 až 34, § 135, § 136 odst. 2, § 235, § 236 odst. 1 a 2, § 237 odst. 1, 3 a 4, § 242, § 243 odst. 1 až 3, § 252 a přílohy č. 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

předpis		účinnosti nabyl dnem
Zákon č. 131/2003 Sb.		1. července 2003,
Zákon č. 281/2003 Sb.		28. srpna 2003,
Zákon č. 426/2003 Sb.		12. prosince 2003, část 1. ledna 2005,
Zákon č. 626/2004 Sb.		10. prosince 2004,
Zákon č. 127/2005 Sb.		1. května 2005,
Zákon č. 413/2005 Sb.		1. ledna 2006.

CHARAKTERISTIKY PLATOVÝCH TŘĺD
STÁTNĺCH ZAMĚSTNANCŮ VE SLUŽEBNĺCH ÚŘADECH

Stejnorodé, přesně vymezené činnosti s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby jiného postupu a rámcovými návaznostmi na další procesy (dále jen „rutinní činnosti“), kde je předmětem činnosti mnoho prvků se vzájemnými vazbami a souvztažnostmi, které jsou součástí určitého systému nebo samostatné systémy bez dalších vazeb, například podklady jednotlivých správních řízení, důležité adresné písemnosti, předvolání, lhůty.

Rutinní činnosti, kde jsou předmětem ucelené systémy s vnitřním řádem mnoha prvků s dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů, například jednoduchá podání do protokolu, evidence, registrace, soubory podkladů pro správní řízení v jednoduchých věcech (malého rozsahu a jednoduchého způsobu zjišťování bez dalších náležitostí stanovených zvláštním předpisem), například shromažďování a vedení návrhů a vyjádření účastníků řízení, důkazů, čestných prohlášení, přiznání a dokladů, provádění výpočtů, poskytování odborných informací.

Různorodé, rámcově vymezené činnosti se zadáním podle obvyklých postupů se stanovenými výstupy, postupy a značnými vazbami na další procesy (dále jen „odborné činnosti“), kde jsou předmětem ucelené samostatné systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy, například příprava správního řízení (případu) s jednoznačným postupem a s malým počtem účastníků nebo příprava (vedení) ucelené podkladové dokumentace pro rozhodnutí s dalšími náležitostmi a listinnými důkazy, požadovanými zvláštním předpisem, znaleckými posudky, ohledáním.

Odborné činnosti, kde jsou předmětem komplexní systémy s vnitřním členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s dalším vnitřním členěním, například vyřizování správních případů (správního řízení) s více účastníky, s rozsáhlou podkladovou dokumentací, zasahujících do více právních a věcných oblastí, náročné na dobu řízení (lhůty) a předpokládající složitou podkladovou dokumentaci, vedení jednoduchých agend s jednotlivými prvky systému, malým rozsahem působnosti a omezenými vazbami na další agendy, vedení soustavy podkladové dokumentace spojené s vyhledáváním (bez analýzy), dokumentováním, složitými výpočty (mnoho parametrů), šetřením, prošetřováním.

Zajišťování širokého souboru činností s rámcově stanovenými vstupy a způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších procesů (dále jen "odborné specializované činnosti“), kde jsou předmětem činnosti zvlášť složité správní případy s mnoha účastníky zasahující do mnoha různorodých právních a věcných oblastí a vyžadující rozsáhlou podkladovou dokumentaci, dožádání, znalecké posudky a složitý výkon rozhodnutí. Zajišťování uceleného souhrnu prací v oboru služby (dále jen „služební agenda“) územních správních úřadů.

Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen „systémové činnosti“), kde jsou předmětem činnosti komplexní systémy složené ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími vazbami, například složité služební agendy územních správních úřadů s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další obory služby nebo služební agendy správních úřadů s celostátní působností.

Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda ministerstev a ústředních správních úřadů s danými jednoznačnými vztahy k ostatním agendám, průběhem a způsobem provádění nebo služební agenda správních úřadů s celostátní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další agendy a s dopady na široké skupiny obyvatelstva. Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen „systémové specializované činnosti“) v oborech služby územních správních úřadů.

Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda ministerstev a ústředních správních úřadů nebo obor služby správních úřadů s celostátní působností. Systémové specializované činnosti v oborech služby územních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na další služební obory a zasahujících do mnoha věcných a právních oblastí.

Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen „koncepční činnost“) v oborech služby správních úřadů s celostátní působností nebo v oborech služby územních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami na další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a sjednocování postupu územních správních úřadů při výkonu daného oboru služby. Systémové činnosti v oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů nebo ve služebních agendách těchto úřadů zasahujících do různých věcných a právních oblastí nebo jinak věcně a organizačně složitých služebních agendách se zásadními vazbami na další obory služby.

Systémové specializované činnosti ve specializovaných oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů správ nebo systémové činnosti v oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním a s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působností. Koncepční činnosti správních úřadů s celostátní působností s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami na další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a sjednocování postupu dalších územních správních úřadů při výkonu daného oboru služby.

Koncepční činnost ve specializovaných oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů, včetně systémové koordinace více oborů služby a systémů celospolečenského významu. Systémové specializované činnosti v oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působností.

Stanovování koncepce dlouhodobého vývoje oborů služby ministerstev a ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působností a jiné celospolečenské systémy předurčující konání nejširších skupin dalších osob v zásadních oblastech včetně systémové koordinace s mezinárodními a nadnárodními systémy.

přijata s odloženou účinností