ÚPLNÉ ZNĚNÍ
VYHLÁŠKY
Ministerstva financí
č. 279/1997 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku),
jak vyplývá ze změn a doplnění provedených vyhláškami č. 127/1999 Sb., č. 173/2000 Sb. a č. 338/2001 Sb. a s přihlédnutím k redakčnímu sdělení Sbírky zákonů o opravě chyb uveřejněnému v částce 100/1997 Sb.

Ministerstvo financí stanoví podle § 33 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku):

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví ceny, koeficienty, přirážky a srážky k cenám a postupy při uplatnění způsobů oceňování věcí, práv, jiných majetkových hodnot a služeb.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a)	halou stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru minimálně 400 m3, činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; za svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky (sloupy, pilíře) a svislé konstrukce nedosahující výšky 1,7 m; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m2. Způsob měření a výpočtu výměr je uveden v příloze č. 1,
b)	vedlejší stavbou stavba, která tvoří příslušenství1) stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m2. Vedlejší stavbou není garáž a zahrádkářská chata,
c)	stářím stavby počet let, který uplynul od roku, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, do roku, ke kterému se ocenění provádí. V případech, kdy došlo k užívání stavby dříve, počítá se její stáří od roku, v němž se prokazatelně započalo s užíváním stavby. Nelze-li stáří stavby takto zjistit, počítá se od roku zjištěného z jiného dokladu a není-li k dispozici ani ten, určí se odhadem,
d)	rybníkem vodní nádrž se zemní hrází, s přirozeným nebo zahloubeným dnem a s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období 0,5 m a výše,
e)	malou vodní nádrží nádrž s objemem do 2 milionů m3 po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m, měřeno na pevné dno. Stoletý průtok v profilu hráze do 60 m3/s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče,
f)	velkou vodní nádrží nádrž s objemem nad 2 miliony m3 po hladinu ovladatelného prostoru nebo s větší hloubkou než 9 m, měřeno na pevné dno a se stoletým průtokem v profilu hráze nad 60 m3/s,
g)	ostatní vodní nádrží zejména jezero, tůň a zatopený lom, pískovna a důlní propadlina, a dále i vodní nádrž s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období menší než 0,5 m.
h)	rekreační chatou stavba určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 360 m3 a se zastavěnou plochou maximálně 80 m2 včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví,
i)	zahrádkářskou chatou stavba určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 110 m3 a zastavěnou plochou maximálně 25 m2 včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví,
j)	počtem obyvatel počet obyvatel trvale bydlících na území příslušné obce podle stavu uveřejněného Českým statistickým úřadem v Malém lexikonu obcí České republiky, který je aktuální v období počínajícím prvým dnem druhého měsíce po jeho vydání. Za prvý měsíc se považuje měsíc následující po dni vydání. Při změně územní struktury v oceňovaném období se vychází z aktuálního počtu obyvatel obce ke dni ocenění.

ČÁST DRUHÁ

OCEŇOVÁNĺ STAVEB NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM A OCEŇOVÁNĺ STAVEB A POZEMKŮ VÝNOSOVÝM ZPŮSOBEM

HLAVA PRVNÍ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM

§ 3

Budova a hala

(1) Jako budova²⁾ a hala se oceňuje stavba, kterou nelze zařadit podle účelu jejího užití mezi stavby oceňované podle § 4 až 11.

(2) Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m³ stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.

(3) Základní cena budovy a haly uvedená v přílohách č. 2 a 3 se násobí koeficienty K₁ až K₅, K_i a K_p podle vzorce

ZCU = ZC x K₁ x K₂ x K₃ x K₄ x K₅ x K_i x K_p,

kde

ZCU	- základní cena upravená;
ZC	- základní cena podle přílohy č. 2 nebo č. 3;
K1	- koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4;
K2	- koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části, se vypočte podle vzorce

kde

0,92 a 6,60 jsou konstanty;

kde

2,10, 2,80, 0,30 a 0,60 jsou konstanty;

K₄ = 1 + (0,54 x n),

kde

0,54 je konstanta,

Dále platí, že

1.	není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl z výše nákladů na její pořízení v době a místě ocenění, vynásobených podílem 1/Ki a koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,
2.	chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 14, vynásobí se její stanovený objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K₄ je omezena rozpětím od 0,08 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K5	- koeficient polohový podle přílohy č. 13;
Ki	- koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);
Kp	- koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

(4) Podzemní budova a podzemní hala se oceňuje podle § 4.

§ 4

Inženýrská a speciální pozemní stavba

Cena inženýrské a speciální pozemní stavby, kromě stavby rybníka a malé vodní nádrže, se zjistí vynásobením počtu příslušné měrné jednotky (m³, m², m, kus nebo hektar) základní cenou uvedenou v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K₅ z přílohy č. 13, K_i z přílohy č. 32 a K_p z přílohy č. 33.

§ 5

Rodinný dům, rekreační chalupa a rekreační domek

(1) Cena rodinného domu³⁾, rekreační chalupy a rekreačního domku se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 6 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K₄, K₅, K_i a K_p podle vzorce

ZCU = ZC x K₄ x K₅ x K_i x K_p,

kde

ZCU	- základní cena upravená;
ZC	- základní cena podle přílohy č. 6;
K4	- koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K₄ = 1 + (0,54 x n),

kde

0,54 je konstanta,

n	- součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 3 s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených u definice n v § 3 odst. 3.

Výše koeficientu K₄ je omezena rozpětím od 0,08 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K5	- koeficient polohový podle přílohy č. 13;
Ki	- koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);
Kp	- koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

(3) Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 3.

(4) Přistavěné hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného účelu užití podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle § 5. Koeficienty K₁ až K₄ se pro hospodářskou část stanoví zvlášť, nezávisle na obytné části.

(5) Obdobně se postupuje při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům.

§ 6

Rekreační chata a zahrádkářská chata

(1) Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 7 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 7 se násobí koeficienty K₄, K₅, K_i, a K_p podle vzorce

ZCU = ZC x K₄ x K₅ x K_i x K_p,

kde

ZCU	- základní cena upravená;
ZC	- základní cena podle přílohy č. 7;
K4	- koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K₄ = 1 + (0,54 x n),

kde

0,54 je konstanta,

n	- součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 4 s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených v definici n v § 3 odst. 3.

Výše koeficientu K₄ je omezena rozpětím od 0,08 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K5	- koeficient polohový podle přílohy č. 13;
Ki	- koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);
Kp	- koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

§ 7

Vedlejší stavba

(1) Cena vedlejší stavby se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 8, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena vedlejší stavby uvedená v příloze č. 8 se násobí koeficienty K₄, K₅, K_i a K_p podle vzorce

ZCU = ZC x K₄ x K₅ x K_i x K_p,

kde

ZCU	- základní cena upravená;
ZC	- základní cena podle přílohy č. 8;
K4	- koeficient vybavení stavby od 0,90 do 1,10, přičemž při nižším než standardním vybavení uvedeném v příloze č. 8 se ZC vynásobí koeficientem od 0,90 do 0,99 a při vyšším než standardním vybavení, uvedeném v příloze č. 8, koeficientem 1,01 až 1,10 podle skutečného vybavení; mezní hodnoty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen na základě průkazného zdůvodnění;
K5	- koeficient polohový podle přílohy č. 13;
Ki	- koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);
Kp	- koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

§ 8

Garáž

(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou, uvedenou v příloze č. 9, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena garáže uvedená v příloze č. 9 se násobí koeficienty K₄, K₅, K_i a K_p podle vzorce

ZCU = ZC x K₄ x K₅ x K_i x K_p,

kde

ZCU	- základní cena upravená;
ZC	- základní cena podle přílohy č. 9;
K4	- koeficient vybavení stavby od 0,90 do 1,10, přičemž při nižším než standardním vybavení, uvedeném v příloze č. 9, se ZC vynásobí koeficientem od 0,90 do 0,99 a při vyšším než standardním vybavení, uvedeném v příloze č. 9, koeficientem 1,01 až 1,10 podle skutečného vybavení; mezní hodnoty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen na základě průkaznéného zdůvodnění;
K5	- koeficient polohový podle přílohy č. 13;
Ki	- koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);
Kp	- koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

(3) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m² nebo stavba má více než dvě podlaží, cena garáže se zjistí podle § 3.

§ 9

Studna

(1) Cena studny se zjistí vynásobením počtu metrů hloubky studny cenou uvedenou v příloze č. 10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena se vynásobí koeficienty K₅ z přílohy č. 13, K_i z přílohy č. 32 a K_p z přílohy č. 33.

(2) Narážená studna se ocení jako vrtaná studna s průměrem do 150 mm.

(3) Vrtaná studna s průměrem od 500 mm výše se ocení jako studna kopaná.

(4) Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z ceny zjištěné podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené studny je cena nulová.

§ 10

Venkovní úprava

(1) Cena venkovní úpravy se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K₅ z přílohy č. 13, K_i z přílohy č. 32 a K_p z přílohy č. 33. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5, upraví se základní cena přiměřeně k odchylce a násobí se koeficienty K₅ z přílohy č. 13, K_i z přílohy č. 32 a K_p z přílohy č. 33.

(2) Cena venkovní úpravy neuvedená v příloze č. 5 nebo příloze č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování a upraví se koeficientem K_p.

§ 11

Hřbitovní stavba a hřbitovní zařízení

Cena jednotlivých částí hřbitovní stavby se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 12. Cena celé stavby se zjistí jako součet cen jejích jednotlivých částí, s připočtením ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení, násobený koeficienty K₅ z přílohy č. 13, K_i z přílohy č. 32 a K_p z přílohy č. 33.

§ 12

Kulturní památka

(1) Kulturní památka je stavba zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky⁶⁾ bez ohledu na účel, kterému ke dni oceňování slouží.

(2) Cena stavby, která je kulturní památkou, se zjistí podle § 3 až 11, 16 a 17.

§ 13

Byt a nebytový prostor

(1) Cena bytu a cena nebytového prostoru v domě, jeho vybavení a příslušenství,¹⁾ včetně podílu na společných částech domu⁷⁾ a jeho vybavení, které je stavebně součástí stavby, se zjistí jako podíl z ceny stavby:

a)	u rodinného domu podle § 5. Velikost podílu se rovná poměru podlahové plochy oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru k součtu podlahových ploch všech bytů a nebytových prostorů v rodinném domě, do něhož se nezapočítávají plochy společných částí rodinného domu,
b)	v ostatních případech vynásobením počtu m2 podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m2 stanovenou podle typu stavby v přílohách č. 2 a 3 a upravenou podle odstavce 2.

Pro oba případy platí, že podlahová plocha balkónů se násobí koeficientem 0,17 a podlahová plocha teras koeficientem 0,10.

(2) Základní cena bytu nebo nebytového prostoru uvedená v přílohách č. 2 a 3 se násobí koeficienty K₁, K₄, K₅, K_i a K_p podle vzorce

ZCU = ZC x K₁ x K₄ x K₅ x K_i x K_p,

kde

ZCU	- základní cena upravená;
ZC	- základní cena podle přílohy č. 2 nebo přílohy č. 3;
K1	- koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4;
K4	- koeficient vybavení stavby a oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru (pro vybavení bytu nebo nebytového prostoru se hodnotí z příloh č. 2 a 3 podle typu stavby položky č. 7, 9, 11, 13, 14, 15, 21, 22, 23, 25, 26 a ostatní položky se hodnotí ve vztahu k vybavení stavby) se vypočte podle vzorce

K₄ = 1 + (0,54 x n),

kde

0,54 je konstanta,

n	- součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s nadstandardním vybavením, uvedených v příloze č. 14 v tabulkách č. 1 a 2, snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.

Dále platí postup podle bodu 1 a 2 uvedených u definice n v § 3 odst. 3.

Výše koeficientu K₄ je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen na základě průkazného zdůvodnění;

K5	- koeficient polohový podle přílohy č. 13;
Ki	- koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);
Kp	- koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

(3) Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru vypočte podle příslušných ustanovení vyhlášky a k ceně bytu nebo nebytového prostoru se připočte poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu. Stejně se postupuje u pozemku, jsou-li vlastnické vztahy ke stavbě a pozemku shodné.

§ 14

Nedokončená stavba

Cena nedokončené stavby se zjistí podle ustanovení části druhé hlavy první na základě projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení a sníží se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí, uvedené v příloze č. 14. Pro stavby neuvedené v příloze č. 14 se výše podílů nedokončených konstrukcí zjistí odborným odhadem.

§ 15

Stavba určená k odstranění

(1) Cena stavby, která byla stavebním úřadem určena k odstranění, se zjistí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu, a popřípadě i o náklady na úpravu terénu.

(2) Cena stavby, k jejímuž odstranění z důvodu špatného technického stavu se nevyžaduje povolení stavebního úřadu,^7a) se zjistí podle odstavce 1.

(3) Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu, a popřípadě i náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.

§ 16

Jiná stavba

Cena stavby, která v této vyhlášce není výslovně uvedena, se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby a v době jejího ocenění, a upraví se koeficientem K_p. Použije-li se ke zjištění ceny porovnání s cenou srovnatelných staveb podle příslušných kritérií této vyhlášky, vynásobí se takto zjištěná cena koeficienty K_i z přílohy č. 32 a K_p z přílohy č. 33.

§ 17

Stavba bez základů

Stavba, která není spojena se zemí pevným základem,⁸⁾ se ocení podle příslušných ustanovení této vyhlášky s tím, že zjištěná cena se násobí koeficientem 0,90.

§ 18

Stavba z více konstrukčních systémů

Je-li stavba provedena ze dvou nebo více podstatně odlišných konstrukčních systémů, ocení se odlišné části podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

§ 19

Stavba s víceúčelovým užitím

Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se podle převažujícího účelu užití, lze-li tento jednoznačně určit, přičemž se nepřihlíží k půdnímu a podkrovnímu prostoru zemědělských staveb užívaných ke skladování zemědělských produktů. Není-li to možné, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu cenou za příslušnou měrnou jednotku stanovenou ve vyhlášce. Půdní a sklepní prostor, pokud není užíván nebo upraven k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou stanovenou v této vyhlášce, kromě § 4, pro daný účel užívání.

§ 20

Opotřebení stavby

(1) Cena zjištěná podle § 3 až 13 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 14.

(2) U nedokončené stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby podle § 16 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.

(3) Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v příloze č. 14 se zpravidla sníží o 20 až 40 %.

(4) V případě výskytu radonu u staveb se stavebním povolením vydaným do 28. února 1991 se cena stavby snižuje po odpočtu opotřebení podle předchozích odstavců o 7 %. Výskyt radonu je nezbytné doložit.

HLAVA DRUHÁ

OCEŇOVÁNĺ STAVEB A POZEMKŮ VÝNOSOVÝM ZPŮSOBEM

§ 21

(1) Je-li pronajata stavba oceňovaná podle § 3 nebo soubor staveb obsahující alespoň jednu stavbu oceňovanou podle § 3, které jsou ve vlastnictví stejného subjektu, popřípadě včetně pozemků a trvalých porostů jako celek bez rozlišení nájemného na jednotlivé stavby, popřípadě pozemky, ocení se výnosovým způsobem.

(2) Je-li pronajata pouze část stavby nebo část souboru staveb a popřípadě pozemků včetně trvalých porostů uvedená v odstavci 1, stanoví se nájemné v nepronajatých stavbách nebo jejich částech ve výši obvyklého nájemného. Není-li ve smlouvě samostatně uvedeno nájemné za pozemky včetně trvalých porostů, předpokládá se, že je zahrnuto v nájemném za stavby.

(3) Stavby pro energetiku, jako jsou kotelny, výměníkové stanice, trafostanice, se posuzují vždy jako stavby oceněné podle § 3 bez ohledu na jejich zastavěnou plochu.

§ 22

(1) Cena zjištěná výnosovým způsobem se vypočte podle vzorce

kde

Cv	- cena zjištěná výnosovým způsobem,
N	- roční nájemné upravené podle následujících odstavců,
p	- míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 34; při ocenění souboru staveb, pozemků a trvalých porostů se použije míra kapitalizace podle jeho základního účelu užití.

(2) Roční nájemné se zjistí z nájemní smlouvy nebo z jiných dokladů o placení nájemného a nejsou-li k dispozici nebo je-li v nich nájemné nižší než obvyklé, určí se ve výši obvyklého nájemného.⁹⁾ Použití obvyklého nájemného musí být prokazatelně zdůvodněno. Roční nájemné je souhrn nájemného za dobu posledních dvanácti měsíců přede dnem ocenění, přepočtený na kalendářní rok.

(3) Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním pronajatých nemovitostí.

(4) Roční nájemné zjištěné podle odstavců 2 a 3 se sníží o 20 % a případně o roční nájemné zaplacené z pozemku. Celková výše odpočtu nesmí být vyšší než 70 % z ročního nájemného zjištěného podle odstavců 2 a 3.

(5)

ČÁST TŘETÍ

OCEŇOVÁNÍ POZEMKŮ

§ 23

Stavební pozemek

(1) Není-li stanovena cena stavebního pozemku v cenové mapě,¹⁰⁾ činí základní cena za m² stavebního pozemku vedeného v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří nebo pozemku k tomuto účelu již užívaného:

a)	2 050 Kč v hlavním městě Praze,
b)	350 Kč v obcích okresů Praha-východ a Praha-západ, jejichž katastrální území sousedí s některým z katastrálních území hlavního města Prahy,
c)	1 100 Kč v Brně, Ostravě,
d)	300 Kč v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím města uvedeného pod písmenem c),
e)	800 Kč v Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Liberci, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Olomouci, Opavě, Zlíně, Františkových Lázních, Mariánských Lázních,
f)	250 Kč v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem e),
g)	500 Kč v Českém Krumlově, Kladně, Havířově, Mostě, Jáchymově, Karviné, Luhačovicích, Poděbradech a Teplicích,
h)	150 Kč v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem g),
i)	400 Kč v okresních městech, která nejsou uvedena pod písmeny e) a g),
j)	150 Kč v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem i),
k)	35 Kč v obcích s počtem obyvatel do 1 tisíce obyvatel,
l)	v ostatních obcích neuvedených pod písmeny a) až k) částku vypočtenou podle vzorce
	Cp = 35 + (a - 1000) x 0,007414,
	kde
	Cp ... cena pozemku v Kč/m2 (zaokrouhlí se na dvě desetinná místa)
	a ... počet obyvatel v obci.

Tato cena se upraví přirážkami a srážkami podle přílohy č. 15 tabulky č. 1 se zdůvodněním a koeficienty K_i z přílohy č. 32 a K_p z přílohy č. 33.

(2) Cenou za m² nezastavěného pozemku určeného k zastavění rozhodnutím o umístění stavby¹²⁾ nebo stavebním povolením¹³⁾ nebo pozemku uvedeného v katastru nemovitostí jako ostatní plocha staveniště, je cena uvedená v odstavci 1 písmeno a) až i) násobená koeficientem 0,80. Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 1 se zdůvodněním a násobí se koeficienty K_i z přílohy č. 32 a K_p z přílohy č. 33. Je-li zvláštním předpisem, popřípadě vydaným rozhodnutím o umístění stavby stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku,¹⁴⁾ ocení se tato část pozemku cenou podle odstavce 1. Cena za m² zbývající části pozemku se vynásobí koeficientem 0,40.

(3) Cenou za m² nezastavěného pozemku určeného rozhodnutím o využití území¹⁵⁾ pro skládky, hřiště, skladové, odstavné a manipulační plochy nebo pozemku takto již užívaného, s výjimkou pozemku oceňovaného podle odstavce 9, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až i) vynásobená koeficientem 0,50. Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 1 a koeficienty K_i z přílohy č. 32 a K_p z přílohy č. 33.

(4) Základní cenou za m² stavebního pozemku pro rekreační a zahrádkářské chaty je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až i) násobená koeficientem 0,75, nejvýše však 500 Kč za m². Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 2 se zdůvodněním a koeficienty K_i z přílohy č. 32 a K_p z přílohy č. 33.

(5) Cena za m² nezastavěného pozemku určeného k zastavění rekreační nebo zahrádkářskou chatou rozhodnutím o umístění stavby¹²⁾ je cena uvedená v první větě odstavce 4, upravená podle přílohy č. 15 tabulky č. 2, násobená koeficientem 0,80 a koeficienty K_i z přílohy č. 32 a K_p z přílohy č. 33.

(6) Cenou za m² zahrady nebo ostatní plochy, které tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebními pozemky oceněnými podle odstavců 1 a 4, je cena stanovená podle odstavců 1 a 4 násobená koeficientem 0,40. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 4.

(7) Pozemky oceňované podle odstavce 8 a podle § 26 odst. 3 a § 27 odst. 7 netvoří funkční celek.

(8) Pokud jsou v katastru nemovitostí pod označením ostatní plochy uvedeny dráhy a jejich provozní plochy, dálnice včetně nájezdu a dalších ploch sloužících k provozu dálnice a silnice I. třídy nebo je vydáno rozhodnutí o umístění stavby¹²⁾ nebo stavební povolení nebo jsou pozemky k tomuto účelu již užívány, ocení se podle odstavce 1 písm. a) až i) a násobí se koeficientem 0,60, nejméně však 40 Kč. Jsou-li v katastru nemovitostí pod tímto označením uvedeny silnice II. a III. třídy, místní a účelové komunikace včetně parkovacích ploch, veřejná prostranství, plochy letišť a přístavů, nejsou-li užívány k podnikání za úplatu, chodníky a parkové cesty, popřípadě pozemky k takovým účelům určené,¹²⁾ ocení se podle odstavce 1 písm. a) až i) a násobí se koeficientem 0,60. Tyto ceny se neupravují, kromě cen pozemků užívaných k podnikání za úplatu, jejichž cena se zjistí podle odstavce 1.

(9) Základní cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o využití území, týkající se těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, zejména pro zřizování lomů, pískoven, odvalů a výsypek, kromě pozemků určených k sanaci,^15b) se stanoví podle odstavce 1 písm. a) až i) a násobí se koeficientem 0,50. Tyto ceny se dále neupravují.

(10) Pozemek vedený v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří se bez ohledu na skutečný rozsah zastavění ocení podle odstavce 1 nebo odstavce 4.

(11) Je-li na pozemku, ke kterému bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby¹²⁾ nebo rozhodnutí o využití území,¹⁵⁾ stavba, ocení se pozemek podle skutečného účelu užití.

(12) Pro způsob ocenění pozemků jsou rozhodující kritéria uvedena v jednotlivých odstavcích. Splňuje-li oceňovaný pozemek kritéria uvedená současně ve více odstavcích, platí pro způsob ocenění toto pořadí odstavců: 4, 5, 1, 2, 3, 9, 8, 6.

(13) Cena zjištěná podle odstavců 1 až 11 nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 4.

§ 23a

Cenová mapa stavebních pozemků obce

(1) Cenová mapa stavebních pozemků obce obsahuje textovou a grafickou část.

(2) Textová část ve formátu A4 obsahuje

(3) Grafická část složená do formátu A4 obsahuje

§ 24

Zemědělský pozemek

(1) Základní cena pozemku zapsaného v katastru nemovitostí jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, louka a pastvina se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou uvedeny v příloze č. 16.

(2) Základní cena podle odstavce 1 se upraví přirážkami a srážkami o další vlivy podle přílohy č. 17 se zdůvodněním a koeficientem K_p podle přílohy č. 33.

(3) Nezpevněná polní cesta, která není v katastru nemovitostí součástí druhu pozemku ostatní plochy, se ocení cenou zemědělských pozemků podle odstavců 1 a 2.

(4) Pro ocenění zemědělského pozemku, který nebyl bonitován, se použije průměrná cena pro jednotlivá katastrální území podle zvláštních předpisů.¹⁶⁾ Tato cena se upraví podle přílohy č. 17 se zdůvodněním a koeficientem K_p z přílohy č. 33.

(5) Základní cena zjištěná podle odstavců 2 a 4 nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 3.

§ 25

Lesní pozemek a nelesní pozemek s lesním porostem

(1) Základní cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen "lesní pozemek") se zjistí podle ceny plošně převládajících souborů lesních typů v porostní skupině. Cena lesního pozemku je součtem cen jeho částí v jednotlivých porostních skupinách, které jsou na něm vymezeny. Ceny za m² pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 18.

(2) Pokud soubor lesních typů na oceňovaném pozemku není v příloze č. 18 uveden, použije se cena souboru nejblíže srovnatelného.

(3) Základní cena podle odstavce 1 se upraví srážkami podle přílohy č. 19 se zdůvodněním a koeficientem K_p z přílohy č. 33. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 3.

§ 26

Jiné pozemky

(1) Pozemky, které podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 151/1997 Sb. nejsou stavebními, ale jsou zahrnuty do platného územního plánu obce nebo regulačního plánu ^15a) jako pozemky určené k zastavění, se ocení podle § 23 odst. 1 a násobí se koeficientem 0,30. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 4.

(2) Cenou za m² zahrady nebo ostatní plochy, které tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebními pozemky oceněnými podle § 23 odst. 1 a 4 a nejde-li o pozemky ve vlastnictví stejného subjektu, je cena stanovená podle § 23 odst. 1 a 4 násobená koeficientem 0,40. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle odstavce 4.

(3) Hospodářsky nevyužitelný pozemek a neplodná půda, jako je například roklina, mez s kamením, ochranná hráz, skála, močál, bažina, se oceňuje cenou 0,70 Kč za m².

(4) Pozemek neuvedený v odstavcích 1 a 2 a pozemek, který prokazatelně není stavebním, zemědělským a lesním pozemkem ani pozemkem vodní nádrže a ostatní vodní plochy,¹⁷⁾ se oceňuje cenou 7 Kč za m².

ČÁST ČTVRTÁ

OCEŇOVÁNÍ RYBNÍKŮ A VODNÍCH NÁDRŽÍ

§ 27

(1) Cena rybníku určeného pro chov ryb a vodní drůbeže (CR_I) se zjistí jako součet ceny pozemku (CP_I) a ceny stavby (CS_I) podle vzorce

CR_I = CP_I + CS_I.

(2) Cena rybníku neuvedeného v odstavci 1 a malé vodní nádrže (CR_II) se zjistí jako součet ceny pozemku (CP_II) a ceny stavby (CS_II) podle vzorce

CR_II = CP_II + CS_II.

(3) Cena velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí jako součet ceny pozemku a ceny stavby na něm postavené.

(4) Cena stavby rybníku a malé vodní nádrže uvedené v odstavcích 1 a 2 se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na jejich pořízení v místě stavby v době jejich ocenění, a násobí se koeficienty K_R1, K_R2, K_R4 až K_R9, K_i a K_p podle vzorce

a)	pro rybník s chovem ryb a vodní drůbeže CSI = CSRI x KR1 x KR2 x KR4 x KR5 x KR6 x KR7 x KR8 x KR9 x Ki x Kp,
b)	pro ostatní rybník a malou vodní nádrž CSII = CSRII x KR1 x KR2 x Ki x Kp.

Výpočet ceny stavby, charakteristika a hodnoty koeficientů K_R1, K_R2, K_R4 až K_R9 jsou uvedeny v příloze č. 20, koeficient K_i v příloze č. 32 a koeficient K_p je uveden v příloze č. 33.

(5) Cena stavby velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí podle části druhé této vyhlášky.

(6) Cena za m² pozemku rybníku a malé vodní nádrže uvedená v odstavcích 1 a 2 (CP_I, CP_II) činí:

a)	5 % ceny, která se zjistí ze základní ceny stavebního pozemku podle § 23 odst. 1 písm. a) až l), jsou-li tyto pozemky umístěny v zastavěné části obce nebo je-li kterýkoliv bod na jejich hranici (vzdušnou čarou) do 200 m od souvisle zastavěné části obce,
b)	3 % ceny, která se zjistí ze základní ceny stavebního pozemku podle § 23 odst. 1 písm. a) až l) v ostatních případech.

(7) Cena pozemku velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy činí 2 % ze základní ceny stavebního pozemku podle § 23 odst. 1 písm. a) až l), u pozemků vedených v katastru nemovitostí jako močály a bažiny nejvýše do ceny podle § 26 odst. 4. Zastavěná část pozemku velké vodní nádrže se ocení podle § 23 odst. 1.

(8) Základní ceny, koeficienty, přirážky a srážky mohou být upraveny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

ČÁST PÁTÁ

OCEŇOVÁNÍ TRVALÝCH POROSTŮ

§ 28

Lesní porost na lesním pozemku

(1) Cena lesního porostu na lesním pozemku je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 21 v poměru jejich plošného zastoupení v porostu.

(2) Základní cena za m² jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

H_a = [(A_u - c) x f_a + c] x B_a,

kde

Ha	- cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,
Au	- cena mýtní výtěže skupiny dřevin věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,
c	- náklady na zajištěnou kulturu,
fa	- věkový hodnotový faktor pro obmýtí u, věk ke dni ocenění a příslušný bonitní stupeň,
Ba	- zakmenění ve věku ke dni ocenění.

(3) Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni (převodní tabulky v příloze č. 22) a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy¹⁸⁾ a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu.

(4) Cena mýtní výtěže A_u ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 23; pro neuvedené obmýtí, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 21, se cena mýtní výtěže A_u zjistí jako přiměřená hodnota interpolací.

(5) Obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu nebo z lesní hospodářské osnovy. Je-li v nich uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 23, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 23, která stanoví nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.

(6) Náklady na m² zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 24. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury (lesního porostu)¹⁹⁾ a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, jako jsou zejména náklady na péči o mlaziny a náklady na pročistky a prořezávky.

(7) Věkový hodnotový faktor f_a pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 25.

(8) Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 25, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 21, se cena za m² skupiny dřevin vypočte podle vzorce

kde

fa	- se převezme z přílohy č. 25 pro nejblíže vyšší tabulkové obmýtí,
1 fuv	- je opravný faktor pro obmýtí, kde číselná hodnota fuv se převezme z přílohy č. 25 pro věk odpovídající hledanému obmýtí ze stejného sloupce jako hodnota fa.

(9) Je-li skutečný věk dřevin vyšší než obmýtí pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze č. 25, má věkový hodnotový faktor f_a hodnotu jedna a cena za m² skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

H_a = A_u x B_a

§ 29

(1) Není-li lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova vyhotovena, zjistí se údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Ocenění se provede podle § 28 s použitím nejnižšího obmýtí uvedeného v příloze č. 25.

(2) Je-li cena mýtní výtěže A_u nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 24.

(3) Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 24, upravený podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců.²⁰⁾

§ 30

Cenová přirážka, srážky a koeficienty

(1) Základní ceny skupin dřevin zjištěné podle § 28 a 29 se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy č. 26 tabulek č. 1, 2 a 3 se zdůvodněním a koeficientem K_p z přílohy č. 33.

(2) Je-li věk dřevin oceňované skupiny lesních dřevin nižší než její obmýtí, sníží se její základní cena koeficientem vypočteným jako rozdíl obmýtí a věku oceňované skupiny lesních dřevin násobený hodnotou 0,004/rok.

(3) Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění více druhů srážek, lze základní cenu snížit výjimečně až o 90 %.

§ 31

Lesní porost na nelesním pozemku

(1) Lesní porost na nelesním pozemku se oceňuje podle § 28 až 30, popřípadě podle § 32.

(2) Skupina stromů a jejich řady na nelesním pozemku s výměrou do 1 000 m² nebo ve skupinách s počtem menším než 50 stromů se oceňují podle § 33.

(3) Sousedí-li skupina stromů na nelesním pozemku s lesním porostem na lesním pozemku, oceňuje se podle § 28 až § 30 nebo § 32 i v případech, jde-li o skupinu menší než 50 stromů nebo je-li na výměře menší než 1 000 m².

§ 32

(1) Lesní porost na lesním i nelesním pozemku, který má výměru do jednoho hektaru včetně, lze ocenit i postupem podle přílohy č. 27.

(2) Cena lesního porostu je součtem cen zjištěných pro jednotlivé skupiny dřevin uvedené v příloze č. 21.

(3) Cena jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

C_SD = V_LP x P_SD x Z_LP x C_LP x SSB_SD x K_p,

kde

CSD	- cena skupin dřevin,
VLP	- výměra lesního porostu v m2,
PSD	- podíl skupiny dřevin v lesním porostu,
ZLP	- zakmenění lesního porostu,
CLP	- cena lesního porostu v Kč za m2 pro jehličnaté porosty uvedená v tabulce č. 2 a pro listnaté porosty uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 27,
SSBSD	- součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin uvedený v tabulce č. 1 přílohy č. 27,
Kp	- koeficient uvedený v příloze č. 33.

§ 33

Ovocné dřeviny, vinná a chmelová réva a okrasné rostliny

(1) Základní ceny ovocných dřevin, vinné a chmelové révy jsou uvedeny

a)	pro ovocné dřeviny v příloze č. 28, část I pro intenzivní výsadbu a část II pro zahrádkovou výsadbu,
b)	pro révu vinnou včetně zařízení vinic v příloze č. 29, část I pro intenzivní výsadbu a část II pro extenzivní výsadbu,
c)	pro chmelovou révu včetně zařízení chmelnic v příloze č. 30.

(2) Ceny okrasných rostlin jsou uvedeny v příloze č. 31.

(3) Základní ceny podle odstavců 1 a 2 se upraví koeficientem K_p z přílohy č. 33.

ČÁST ŠESTÁ

OCEŇOVÁNÍ MAJETKOVÝCH PRÁV VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRŮMYSLOVÝCH PRÁV A PRÁV NA OZNAČENÍ A VÝROBNĚ TECHNICKÝCH A OBCHODNÍCH POZNATKŮ

§ 34

Při oceňování majetkových práv, která jsou obsahem průmyslových práv a práv na označení nebo vyplývajících z jejich užití, a výrobně technických a obchodních poznatků (know-how), dále majetkových práv, která jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetkových práv pořizovatelů databáze výnosovým způsobem se cena zjistí podle vzorce

Cv =	n S j = 1	Zj	,
		(1 + p ) j 100

kde

Cv	- cena majetkového práva zjištěná výnosovým způsobem,
zj	- roční čistý výnos užívání práva v letech, po které bude právo užíváno, zjištěný postupem podle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o oceňování majetku a o změně některých zákonů (dále jen "zákon") nebo roční čistý výnos zjištěný podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona,
p	- míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 34,
j	- pořadové číslo roku, ve kterém bude právo užíváno,
n	- počet let, po které bude právo užíváno, nejvíce však počet let podle § 17 odst. 3 zákona.

ČÁST SEDMÁ

OCEŇOVÁNÍ NĚKTERÝCH VĚCÍ MOVITÝCH A SLUŽEB

§ 35

Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána

Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána, se oceňuje

a)	cenou sjednanou21) prodávajícím za stejnou nebo porovnatelnou věc nebo službu s ostatními kupujícími v době uzavření smlouvy, pokud není nepřiměřeně vyšší nebo nižší než cena obvyklá,9)
b)	cenou obvyklou,9) nelze-li cenu podle písmena a) zjistit.

§ 36

Bezplatně rozšiřované noviny

Bezplatně rozšiřované noviny, zejména financované z příjmů za zveřejněné inzeráty, se oceňují cenou obvyklou⁹⁾ rovnou nule.

§ 37

Ubytování v podnikové ubytovně

Ubytování v podnikové ubytovně, poskytované osobám, které mají zvláštní vztah k plátci daně,²²⁾ se oceňuje cenou sjednanou²¹⁾ s těmito osobami. Pokud je ubytování těmto osobám poskytnuto bezplatně, oceňuje se cenou sjednanou²¹⁾ s těmito osobami v jiných případech, kdy nebylo ubytování poskytnuto bezplatně.

§ 38

Rekreační ubytování a stravování a navazující služby

(1) Služby rekreačního ubytování a stravování a navazující služby, například doprava, půjčování sportovních předmětů, které právnická nebo fyzická osoba poskytuje osobám majícím zvláštní vztah k plátci daně²²⁾ bezúplatně nebo za částečnou úplatu, se oceňují

a)	cenou sjednanou21) při nákupu od jiné právnické nebo fyzické osoby, pokud je neposkytuje ve vlastním rekreačním zařízení,
b)	cenou sjednanou21) při jejich poskytování ve vlastním rekreačním zařízení. Pokud jsou tyto služby poskytnuty bezplatně, oceňují se cenou sjednanou21) s těmito osobami v jiných případech, kdy nebyly poskytnuty bezplatně.

(2) Oceňování podle odstavce 1 se uplatní i při poskytování služeb formou poukazu na rekreaci.

§ 39

Bezplatné stravování vlastních zaměstnanců

Poskytuje-li zaměstnavatel svým zaměstnancům²²⁾ bezplatné stravování, oceňuje se cenou sjednanou,²¹⁾ za kterou dodává závodní stravování jiným odběratelům. V ostatních případech, zejména pokud nedodává zaměstnavatel závodní stravování jiným odběratelům a bezplatnost stravování vyplývá z příspěvku ze sociálního fondu, se oceňuje cenou sjednanou²¹⁾ se zaměstnancem, která se rovná nule.

§ 40

Veřejná doprava

Služby letecké, železniční, autobusové a městské hromadné dopravy, poskytované jejich provozovatelem osobám uvedeným ve zvláštním předpise²²⁾ se slevou z ceny sjednané²¹⁾ s ostatními kupujícími, se oceňují touto sníženou sjednanou cenou.²¹⁾

§ 41

Bezplatná inzerce

Bezplatná inzerce na základě vyplnění a odevzdání kupónu přiloženého do zakoupených novin nebo v nich otištěného redakcí těchto novin se oceňuje cenou sjednanou²¹⁾ při jejich nákupu.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 41a

Používání koeficientů prodejnosti

(1) Pro stavby oceňované podle § 7, 9, 10, případně § 11, pokud tvoří příslušenství staveb oceňovaných podle § 3, 4, 5, 6 a 8, se použijí koeficienty prodejnosti těchto staveb z přílohy č. 33. Jestliže stavby oceňované podle § 7, 9, 10, případně § 11 tvoří příslušenství více staveb oceňovaných podle § 3, 4, 5, 6 a 8, bez možnosti rozlišení, použije se nejnižší K?p těchto staveb. Jestliže stavby oceňované podle § 4 plní funkci venkovních úprav nebo příslušenství ke stavbám oceňovaným podle § 3, 5, 6 a 8, použijí se rovněž koeficienty prodejnosti těchto staveb. Slouží-li více stavbám bez možnosti rozlišení, postupuje se podle předchozí věty. Pokud stavby oceňované podle § 7, 9, 10, případně § 11 netvoří příslušenství žádné stavby oceňované podle § 3, 4, 5, 6 a 8, použije se koeficient prodejnosti stavby oceňované podle § 4.

2) Pokud stavby oceňované podle § 7, 9, 10, případně § 11 tvoří příslušenství bytů oceňovaných podle § 13, použije se pro ně koeficient prodejnosti bytů. Pokud stavby oceňované podle § 7, 9, 10, případně § 11 tvoří příslušenství nebytových prostorů oceňovaných podle § 13, použije se pro ně koeficient prodejnosti druhu stavby, ve které se oceňovaný nebytový prostor nachází.

(3) Pro pozemek se použije koeficient prodejnosti té stavby, která netvoří příslušenství jiné stavby. Je-li na jednom pozemku umístěno více druhů staveb oceňovaných podle § 3, 4, 5, 6 a 8, použije se pro ocenění pozemku nejnižší koeficient prodejnosti příslušející stavbám oceňovaným podle § 3, 5 a 6, které netvoří příslušenství jiných staveb. Totéž platí, jsou-li na tomto pozemku i stavby oceňované podle § 7, 9 a 10, případně § 11. Jsou-li na jednom pozemku stavby oceňované podle § 4 a 8, popřípadě i stavby oceňované podle § 7, 9, 10 a 11, použije se nejnižší koeficient příslušný ke stavbám oceňovaným podle § 4 a 8. Jsou-li na pozemku pouze stavby oceňované podle § 7, 9, 10, případně § 11 nebo na pozemku není žádná stavba a nebylo vydáno ani územní rozhodnutí o umístění stavby nebo využití území, použije se koeficient ze sloupce 11 přílohy č. 33. Pro ocenění pozemků ve funkčním celku - zahrada, ostatní plocha - se použije koeficient prodejnosti stejný jako pro druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří. Je-li ve funkčním celku více pozemků v druhu zastavěná plocha a nádvoří, použije se stejných zásad.

(4) Je-li na pozemek vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby, použije se koeficient prodejnosti budoucí stavby. Je-li na pozemek vydáno rozhodnutí o využití území, použije se koeficient prodejnosti ze sloupce 9 přílohy č. 33. Při důvodných pochybnostech o určení budoucí stavby se použije koeficient prodejnosti ze sloupce 11 přílohy č. 33.

(5) Je-li pozemek určen k zastavění podle platného územního plánu obce nebo regulačního plánu, použije se koeficient prodejnosti podle předpokládaného funkčního využití plochy.

(6) U pozemku příslušejícího k bytu oceňovanému podle § 13 se použije koeficient prodejnosti bytu. U pozemku příslušejícího k nebytovému prostoru oceňovanému podle § 13 se použije koeficient prodejnosti druhu stavby, ve které se nebytový prostor nachází.

(7) Koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33 lze snížit nebo zvýšit až o 10 % hodnoty koeficientu v odůvodněných případech doložených zejména fotodokumentací či mapovým podkladem. Důvodem úpravy je odchylnost od běžných podmínek v oceňované lokalitě v členění dle přílohy č. 33, a to v občanské vybavenosti, dopravním spojení, historickém významu oblasti a v mimořádných klimatických podmínkách ve vztahu k oceňované nemovitosti. Zohlednit lze i morální opotřebení stavby. Příslušný koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33 a způsob úpravy koeficientu prodejnosti včetně řádného zdůvodnění je součástí ocenění.

§ 41b

Při oceňování nemovitostí se zjištěná cena sníží o cenu věcného břemene váznoucího na nemovitosti.

§ 42

Celková cena zjištěná podle části první až šesté se zaokrouhlí na desetikoruny a cena zjištěná podle části sedmé se zaokrouhlí na koruny.

§ 43

Zrušuje se vyhláška Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů, ve znění vyhlášky č. 295/1995 Sb.

§ 44

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998.

Seznam příloh

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Měření a výpočet výměr staveb²³⁾ a jejich částí

Pro účely měření a výpočtu výměr staveb se vymezují jednotlivé měřené prostory a plochy. Měření a výpočet se provádějí v metrech, v metrech čtverečních nebo v metrech krychlových, vždy se zaokrouhlením na dvě desetinná místa.

1. Délky

(1) Délky se uvádějí v metrech. Při kontrolním měření se původní délka považuje za správnou, pokud se kontrolní měření neodlišuje o více než 1 % z původně naměřené délky u staveb oceňovaných podle § 3, § 5 až 8 a § 11.

(2) Délky pro zjištění zastavěné plochy staveb se měří v ortogonálním průmětu do vodorovné roviny.

(3) Měření staveb oceňovaných za jednotku délky se provádí u:

a)	podzemních potrubí, kabelových tras, přípojek a podezdívek plotů po povrchu terénu,
b)	nadzemních silnoproudých a slaboproudých vedení jako součet nejkratších vzdušných vzdáleností mezi podporami, přičemž k průhybu se nepřihlíží,
c)	nadzemních vedení ostatních ve skutečných délkách.

(4) Pro zjištění plošných výměr zpevněných ploch a komunikací se měří skutečné rozměry.

2. Zastavěná plocha stavby (ZP)

(1) Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

(2) Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny.

(3) Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

3. Měření podlaží

(1) Podlažím se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m oddělená

a)	dole dolním lícem podlahy tohoto podlaží,
b)	nahoře dolním lícem podlahy následujícího podlaží,
c)	u nejvyššího podlaží horním lícem stropní konstrukce, případně podlahy půdy, u střech resp. částí bez půdního prostoru průměrnou rovinou horního líce zastřešení,
d)	u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.

(2) Podlažím je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelovému využití.

(3) Podlaží se rozdělují na podzemní a nadzemní. Za podzemní podlaží se považuje každé podlaží, které má úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0,80 m pod úrovní okolního terénu ve styku s lícem budovy. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží.

(4) Nadzemní podlaží (NP) se číslují směrem nahoru jako první nadzemní podlaží (1. NP), druhé nadzemní podlaží (2. NP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží výše nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MeP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže nižšího (tedy mezi 1. NP a 2. NP je 1. MeP).

(5) Podzemní podlaží (PP) se číslují směrem dolů jako první podzemní podlaží (1. PP), druhé podzemní podlaží (2. PP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží níže nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MePP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže vyššího (tedy mezi 1. NP a 1. PP je 1. MePP).

(6) Při popisu budovy se uvádí počet nadzemních podlaží včetně podlaží o menší ploše a obdobně počet podzemních podlaží, například budova se čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím.

3.1. Výšky podlaží

(1) Světlou výškou podlaží se rozumí svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se zjišťuje k nejvyššímu bodu sešikmení.

(2) Výškou podlaží se rozumí vzdálenost mezi lícem nášlapných vrstev podlah nižšího a vyššího podlaží. U jednopodlažních objektů bez půdního prostoru a u nejvyššího podlaží u staveb s plochou střechou se výškou podlaží rozumí světlá výška podlaží zvětšená o 0,20 m. V případě různých výšek v posuzovaném podlaží se uvažuje výška té části podlaží, která má největší zastavěnou plochu. Není-li k dispozici výkresová dokumentace řezů budovy v dostačujícím měřítku a současně není možno provést měření výšky podlaží bez nepřiměřených obtíží, je možno výšku uvažovat z výšky světlé, zvětšené o 0,30 m. Na tento způsob zjištění výšky je nutno v ocenění upozornit.

Výškou podlaží, které je podkrovím a nemá strop, je vzdálenost mezi lícem nášlapné vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nejvyšším vnějším lícem sešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech ostatních.

(3) Průměrnou výškou podlaží se rozumí vážený průměr všech výšek podlaží oceňované stavby nebo její části. Jako váha se použijí velikosti zastavěné plochy příslušného podlaží.

3.2. Zastavěná plocha podlaží

(1) Zastavěnou plochou podlaží se rozumí plocha půdorysného řezu v úrovni horního líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

(2) Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, které jsou součástí nosných konstrukcí staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně.

(3) Průměrná zastavěná plocha podlaží se zjistí jako součet zastavěných ploch všech podlaží dělený počtem podlaží.

4. Podlahová plocha bytu a nebytových prostor

se měří v m² a nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků.

5. Obestavěný prostor stavby (OP)

(1) Obestavěný prostor stavby se vypočte jako součet obestavěného prostoru spodní stavby, vrchní stavby a zastřešení. Obestavěný prostor základů se neuvažuje.

(2) Obestavěný prostor spodní stavby je ohraničen

a)	po stranách vnějším pláštěm bez izolačních přizdívek. Zdi a větrací a osvětlovací prostory o šířce větší než 0,15 m se uvažují celým rozměrem,
b)	dole spodním lícem podlahy nejnižšího podzemního podlaží nebo prostoru, který není podlažím; není-li měřitelné nebo podlahová konstrukce chybí, připočte se 0,10 m,
c)	nahoře spodním lícem podlahy 1. NP.

(3) Obestavěný prostor vrchní stavby je ohraničen

a)	po stranách vnějšími plochami staveb,
b)	dole spodním lícem podlahy 1. NP; pokud je u nepodsklepených staveb nebo jejich částí podlaha prvního nadzemního podlaží výše než přiléhající terén, připočte se i prostor obestavěný podezdívkou ohraničený dole průměrnou rovinou terénu u nepodsklepené části, nahoře spodním lícem podlahy 1. NP; v případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0,10 m na konstrukci podlahy vždy 1. NP, není-li tato měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží,
c)	nahoře v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy; v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru, vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby.

(4) Obestavěný prostor zastřešení včetně podkroví u střech sklonitých, bez ohledu na jejich tvar, se vypočte vynásobením zastavěné plochy půdy a podkroví součtem průměrné výšky půdní nadezdívky a poloviny výšky hřebene nad průměrnou výškou půdní nadezdívky. Převažují-li jiné tvary střešních konstrukcí, vypočte se obestavěný prostor zastřešení jako objem geometrického tělesa.

(5) Neodečítají se

a)	otvory a výklenky v obvodových zdech,
b)	lodžie, vsunuté (zapuštěné) balkony, verandy a podobně,
c)	nezastřešené průduchy a světlíky do 6 m2 půdorysné plochy.

(6) Neuvažují se

a)	balkony a přístřešky vyčnívající průměrně nejvýše 0,50 m přes líc zdi,
b)	římsy, pilastry, půlsloupy,
c)	vikýře s pohledovou plochou do 1,5 m2 včetně, nadstřešní zdivo, jako jsou atiky, komíny, ventilace, přesahující požární a štítové zdi.

(7) Připočítají se balkony a nezakryté pavlače vyčnívající přes líc zdi více než 0,50 m, a to objemem zjištěným vynásobením půdorysné plochy výškou 1 m.

6. Obestavěný prostor dalších stavebních objektů

(1) Žumpy, septiky, podzemní nádrže a bazény, podzemní kanály pro vedení (kolektory) a podobně, jejichž obestavěný prostor je ohraničen

a)	po stranách vnějším lícem obvodových konstrukcí včetně izolací a přizdívek; nejsou-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stěn 0,30 m,
b)	dole spodním lícem konstrukce dna včetně izolací a ochranných vrstev; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka dna 0,35 m,
c)	nahoře vrchním lícem stropní konstrukce; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stropní konstrukce 0,30 m
	-	u objektů zčásti nadzemních horním lícem konstrukce vrchní části,
	-	u nezakrytých bazénů rovinou horního okraje obvodových stěn.

(2) Ploty se měří za m² pohledové plochy ohraničené vnějším obrysem. Podezdívky se měří za běžný metr z nižší úrovně terénu.

(3) U ohradní a opěrné zdi je obestavěný prostor dán skutečným objemem nadzemní části měřené z nižší úrovně terénu.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Základní ceny za m³ obestavěného prostoru budovy a její standardní vybavení a základy ceny za m² podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

1.	V položce domy bytové typové jsou zahrnuty zejména domy bytové realizované ze stavebních soustav VVÚ ETA, L + N, HK, TO6B, TO8B, OP 1.21, B 70, PS 69 apod.
2.	SKP = číselné kódy standardní klasifikace produkce Českého úřadu statistického.
3.	Základní ceny za m3 obestavěného prostoru nezahrnují náklady na účelové využití půdního prostoru.

Standardní vybavení budov

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Základní ceny za m³ obestavěného prostoru haly a její standardní vybavení a cena za m² podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

Základní ceny za m3 obestavěného prostoru nezahrnují náklady na účelové využití půdního prostoru.

Standardní vybavení hal

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Koeficienty přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce - K₁

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních

1. Věže, stožáry, komíny, odplynovače

Cena Kč za 1 m³ obestavěného prostoru

Konstrukční charakteristika (podle druhu svislé nosné konstrukce)

1 zděná z cihel, tvárnic nebo bloků
2 monolitická betonová tyčová
3 monolitická betonová plošná
4 kovová
5 z jiných materiálů

2. Nádrže, jímky čistíren, zásobníky, jámy

Cena Kč za 1 m³ obestavěného prostoru

Konstrukční charakteristika (podle druhu vodorovné nosné konstrukce)

1	zděná z cihel, tvárnic, bloků
2	monolitická betonová tyčová
3	monolitická betonová plošná
4	montovaná z dílců betonových tyčových
5	montovaná z dílců betonových plošných
6	kovová
7	dřevěná na bázi dřevní hmoty
8	z jiných materiálů

3. Mosty

Cena Kč za 1 m² plochy mostovky

Konstrukční charakteristika (podle druhu vodorovné nosné konstrukce)

1	monolitická betonová nepředpjatá
2	monolitická betonová předpjatá
3	montovaná z dílců betonových nepředpjatých
4	montovaná z dílců betonových předpjatých
5	kovová

4. Komunikace pozemní

Cena Kč za 1 m² plochy komunikace

Konstrukční charakteristika (materiálová konstrukce krytu)

1	dlážděný
2	monolitický betonový
3	montovaný betonový
4	z kameniva prolévaný živicí
5	z kameniva obalovaného živicí
6	bez krytu

5. Letiště

Cena Kč za 1 m² plochy letiště

Konstrukční charakteristika

1	TEVYCED tl. 14 cm (tenká vyztužená cementobetonová deska) štěrkopísek tl. 20 cm, cementová stabilizace tl. 20 cm, letištní beton tl. 24 cm, Tevyced tl. 14 cm (včetně výztuže), spáry podélné a příčné, těsnění spár (zálivka), ošetření betonu, zemní práce, přesun hmot
2	Prostá cementobetonová deska štěrkopísek tl. 20 cm, 2 x cementová stabilizace tl. 15 cm, fólie - kluzná vrstva, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, přesun hmot, zemní práce
3	Prostá cementobetonová deska geotextilie, minerální beton tl. 20 cm, cementová stabilizace tl. 15 cm, živičná membrána, porézní beton tl. 10 cm, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, zemní práce, přesun hmot
4	Prostá cementobetonová deska (rekonstrukce vzletové a pojížděcí dráhy, pojížděcí dráha, stojánky letadel) štěrkopísek tl. 20 cm, 2 x cementová stabilizace tl. 15 cm, fólie - kluzná vrstva, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, bourání stávající konstrukce (zde se cena může lišit podle tlouštěk bouraných vrstev), zemní práce, přesun hmot

6. Plochy a úpravy území

Cena Kč za 1 m² plochy upravené, zastavěné

Konstrukční charakteristika (materiálová konstrukce krytu)

1	vegetační
2	z kameniva
3	dlážděný
4	monolitický
5	montovaný betonový
6	z kameniva - prolévaného živicí
7	z kameniva - obalovaného živicí
8	z jiných materiálů - např. antuka
9	bez krytu

7. Dráhy kolejové

Cena Kč za 1 m délky trasy

Konstrukční charakteristika (pražce nebo jiné podpěry)

1	pražce dřevěné
2	pražce ocelové
3	pražce betonové
4	desky podélné a prahy betonové monolitické
5	desky a podélné prahy montované betonové
6	vrstva kameniva zhutněná
7	ostatní

8. Výhybky

9. Vedení elektrická pro dráhy a dráhy visuté

Cena Kč za 1 m délky

Konstrukční charakteristika (umístění vedení)

1	v zemní rýze na upravený podklad
2	v zemní rýze do tvárnicové tratě
3	nad zemí, na stožárech nebo sloupech
4	nad zemí na rámové konstrukci
5	nad zemí na jiných podporách

10. Objekty podzemní mimo důlní

Cena Kč za 1 m³ obestavěného prostoru

Konstrukční charakteristika (způsob rozpojování)

1	hloubení z povrchu území
2	ruční ražení
3	ražení nemechanizovaným štítem
4	ražení mechanizovaným štítem
5	vrtání

11. Vodovody trubní

SKP 46.21.31.2 Cena Kč za 1 m do hloubky 2 m

Pokud hloubka uložení potrubí přesahuje 2 m, zvyšuje se cena za každých i započatých 0,5 m o 10 %.

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1	z trub z plastických hmot
2	z trub ocelových
3	z trub litinových
4	z trub osinkocementových

12. Kanalizace trubní

SKP 46.21.41.4 Cena Kč za 1 m do hloubky 2 m

Pokud hloubka uložení potrubí přesahuje 2 m, zvyšuje se cena za každých i započatých 0,5 m o 10 %.

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1	z trub z plastických hmot
2	z trub betonových
3	z trub železobetonových
4	z trub kameninových

13. Parovody trubní, ocelové potrubí (včetně stavební části)

SKP 46.21.42.1 Cena Kč za 1 m délky

SKP 46.21.32.4 Cena Kč za 1 m délky

Způsob vedení:

A:	Podzemní vedení
A/a:	Dvojitý kanál 2 žlaby
A/b:	Dvojitý kanál, žlab příklopový
A/c:	Společný kanál příklopový
B:	Pozemní vedení
C:	Nadzemní vedení

14. Teplovody trubní, ocelové potrubí (včetně stavební části)

SKP 46.21.42.2 Cena Kč za 1 m délky

SKP 46.21.32.5 Cena Kč za 1 m délky

Způsob vedení:

A:	Podzemní vedení
A/a:	Dvojitý kanál 2 žlaby
A/b:	Dvojitý kanál, žlab příklopový
A/c:	Společný kanál příklopový
B:	Pozemní vedení
C:	Nadzemní vedení

15. Vedení elektrické

a) Rozvody kabelové silnoproudé vysokého napětí (VV)

SKP 46.21.34.1

Cena Kč za 1 m délky

b) Sítě kabelové osvětlovací nízkého napětí včetně sloupů a svítidel

SKP 46.21.43.2

Cena Kč

16. Hydromeliorace

SKP 46.24.12.6